Psalms 89:10 Cross References - BKR

¹⁰ Ty panuješ nad dutím moře; když se zdvihají vlny jeho, ty je skrocuješ.

¹⁹ Ale já vím, žeť vám nedopustí král Egyptský jíti; leč v ruce silné. ²⁰ Protož vztáhnu ruku svou, a bíti budu Egypt divnými věcmi svými, kteréž činiti budu u prostřed něho; a potom propustí vás.

¹ I řekl Hospodin Mojžíšovi: Aj, ustanovil jsem tě za Boha Faraonovi; Aron pak bratr tvůj bude prorokem tvým. ² Ty mluviti budeš všecko, což tobě přikáži; Aron pak bratr tvůj mluviti bude k Faraonovi, aby propustil syny Izraelské z země své. ³ Ale jáť zatvrdím srdce Faraonovo, a množiti budu znamení svá a zázraky své v zemi Egyptské. ⁴ Aniž poslechne vás Farao. I vzložím ruku svou na Egypt, a vyvedu vojska svá, lid svůj, syny Izraelské, z země Egyptské skrze soudy veliké. ⁵ I zvědíť Egyptští, že já jsem Hospodin, když vztáhnu ruku svou na Egypt; a vyvedu syny Izraelské z prostředku jich. ⁶ Tedy učinil Mojžíš a Aron tak; jakž přikázal jim Hospodin, tak učinili. ⁷ A byl Mojžíš v osmdesáti, Aron pak v osmdesáti a třech letech, když mluvili s Faraonem. ⁸ I řekl Hospodin Mojžíšovi a Aronovi takto: ⁹ Když mluviti k vám bude Farao, řka: Ukažte od sebe zázrak, tedy díš Aronovi: Vezmi hůl svou, a povrz před Faraonem, i obrátí se v hada. ¹⁰ Tedy všel Mojžíš s Aronem k Faraonovi, a učinili tak, jakž přikázal Hospodin; a povrhl Aron hůl svou před Faraonem i před služebníky jeho, a obrácena jest v hada. ¹¹ Povolal pak také Farao mudrců a čarodějníků; a učinili i ti čarodějníci Egyptští skrze čáry své tolikéž. ¹² Nebo povrhl každý z nich hůl svou, a obráceny jsou v hady; ale požřela hůl Aronova hole jejich. ¹³ I posililo se srdce Faraonovo, a neuposlechl jich, tak jakž byl mluvil Hospodin. ¹⁴ Protož řekl Hospodin Mojžíšovi: Obtížilo se srdce Faraonovo; nechce propustiti lidu toho. ¹⁵ Jdi k Faraonovi ráno, aj, půjde ven k vodě, a stůj naproti němu při břehu řeky; a hůl, kteráž obrácena byla v hada, vezmeš do ruky své.

³⁴ Aneb zdali se kdy který Bůh pokusil, aby přijda, vzal sobě národ některý z jiného národu s zkušováním, znameními a s zázraky, skrze boje a ruku silnou, v rameni vztaženém a v hrůzi veliké, jako učinil všecko toto pro vás Hospodin Bůh váš v Egyptě před očima vašima?

¹¹ Bůh mně milosrdný předejdeť mne, Bůh dá mi viděti pomstu nad nepřátely mými.

¹ Přednímu z kantorů, Davidův žalm k zpívání.

³⁰ Z chrámu svého nad Jeruzalémem, do něhož tobě přinášeti budou králové dary.

⁴³ Když činil v Egyptě znamení svá, a zázraky své na poli Soan, ⁴⁴ Když obrátil v krev řeky a potoky jejich, tak že jich píti nemohli. ⁴⁵ Dopustil na ně směsici žížal, aby je žraly, a žáby, aby je hubily. ⁴⁶ A dal chroustům úrody jejich, a úsilí jejich kobylkám. ⁴⁷ Stloukl krupami réví jejich, a stromy fíkové jejich ledem. ⁴⁸ Vydal krupobití na hovada jejich, a na dobytek jejich uhlí řeřavé. ⁴⁹ Poslal na ně prchlivost hněvu svého, rozpálení, zůřivost i ssoužení, dopustiv na ně anděly zlé. ⁵⁰ Uprostrannil stezku prchlivosti své, neuchoval od smrti duše jejich, ano i na hovada jejich mor dopustil. ⁵¹ A pobil všecko prvorozené v Egyptě, prvotiny síly v staních Chamových. ⁵² Ale lid svůj vyvedl jako ovce, a vodil se s nimi jako s stádem po poušti. ⁵³ Vodil je v bezpečnosti, tak že nestrašili, nepřátely pak jejich přikrylo moře, ⁵⁴ Až je přivedl ku pomezí svatosti své, na horu tu, kteréž dobyla pravice jeho. ⁵⁵ Vyhnav před tváří jejich národy, způsobil to, aby jim na provazec dědictví jejich přišli, a aby přebývala v staních jejich pokolení Izraelská. ⁵⁶ Však vždy předce pokoušeli a dráždili Boha nejvyššího, a svědectví jeho neostříhali. ⁵⁷ Ale zpět odšedše, převráceně činili, jako i předkové jejich; uchýlili se jako mylné lučiště. ⁵⁸ Nebo popouzeli ho výsostmi svými, a rytinami svými k horlení přivedli jej. ⁵⁹ Slyšel Bůh, a rozhněval se, a u velikou ošklivost vzal Izraele, ⁶⁰ Tak že opustiv příbytek v Sílo, stánek, kterýž postavil mezi lidmi, ⁶¹ Vydal v zajetí sílu svou, a slávu svou v ruce nepřítele. ⁶² Dal pod meč lid svůj, a na dědictví své se rozhněval. ⁶³ Mládence jeho sežral oheň, a panny jeho nebyly chváleny. ⁶⁴ Kněží jejich od meče padli, a vdovy jejich neplakaly. ⁶⁵ Potom pak procítil Pán jako ze sna, jako silný rek, kterýž po víně sobě vykřikuje. ⁶⁶ A ranil nepřátely své po zadu, a u věčné pohanění je vydal. ⁶⁷ Ačkoli pak pohrdl stánkem Jozefovým, a pokolení Efraimova nevyvolil, ⁶⁸ Však vyvolil pokolení Judovo, horu Sion, kterouž zamiloval. ⁶⁹ A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky. ⁷⁰ A vyvolil Davida služebníka svého, vzav jej od chlévů stáda. ⁷¹ Když chodil za ovcemi březími, zavedl jej, aby pásl Jákoba, lid jeho, a Izraele, dědictví jeho. ⁷² Kterýž pásl je v upřímnosti srdce svého, a zvláštní opatrností rukou svých vodil je.

⁴ Připomínati budu Egypt a Babylon před svými známými, ano i Filistinské a Tyrské i Mouřeníny, že se tu každý z nich narodil.

²⁷ Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově. ²⁸ Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho. ²⁹ Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich. ³⁰ Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich. ³¹ Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich. ³² Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich, ³³ Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich. ³⁴ Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství. ³⁵ I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich. ³⁶ Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich. ³⁷ Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl. ³⁸ Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských. ³⁹ Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci. ⁴⁰ K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je. ⁴¹ Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka. ⁴² Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené. ⁴³ Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své. ⁴⁴ A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi, ⁴⁵ Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.

⁶ Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.

¹ Aj, Hospodin vyprázdní zemi, a pustou učiní; promění zajisté způsob její, a rozptýlí obyvatele její.