Isaiah 24:16 Cross References - BKR

¹⁶ Od končin země slyšíme písničky o slávě spravedlivého. Ale já řekl jsem: Zchuravěl jsem, zchuravěl jsem. Ach, na mé hoře, že nešlechetní nešlechetnost provodí, nešlechetnost, pravím, že tak nestydatě páší.

¹¹ Kdo podobný tobě mezi silnými, ó Hospodine? Kdo jest tak, jako ty, velebný v svatosti, hrozný v chvalách, činící divy?

⁸ Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.

²⁷ Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky. ²⁸ Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů. ²⁹ Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy. ³⁰ Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati. ³¹ Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku. [ (Psalms 22:32) Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal. ]

¹⁰ Prvé než lidé pocítí trní jejich a bodláku, hned za živa zapálením jako vichřicí zachváceni budou.

⁷ Země také vydá úrodu svou. Požehnání svého uděliž nám Bůh, Bůh náš; [ (Psalms 67:8) Požehnej nás Bůh, a bojtež se jeho všecky končiny země. ]

⁸ Panovati bude od moře až k moři, a od řeky až do končin země. ⁹ Před ním skláněti se budou obyvatelé pustin vyprahlých, a nepřátelé jeho prach lízati budou. ¹⁰ Králové při moři a z ostrovů pocty mu přinesou, králové Šebejští a Sabejští dary obětovati budou. ¹¹ Nadto klaněti se jemu budou všickni králové, všickni národové jemu sloužiti budou.

³ Rozpomenul se na milosrdenství své, a na pravdu svou k domu Izraelskému; všecky končiny země vidí spasení Boha našeho.

¹⁵ I dal jim, čehož se jim chtělo, a však dopustil hubenost na život jejich.

¹ Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho. ² Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali, ³ A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře. ⁴ Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce. ⁵ Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich. ⁶ Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je, ⁷ A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení. ⁸ Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, ⁹ Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi. ¹⁰ Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy, ¹¹ Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli. ¹² Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka. ¹³ Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje. ¹⁴ Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá. ¹⁵ Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, ¹⁶ Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává. ¹⁷ Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají. ¹⁸ Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují. ¹⁹ Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. ²⁰ Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu. ²¹ Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, ²² A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním. ²³ Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách, ²⁴ Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti. ²⁵ Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské. ²⁶ Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se. ²⁷ Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí. ²⁸ Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje. ²⁹ Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich. ³⁰ I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému. ³¹ Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými. ³² Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej. ³³ Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost, ³⁴ Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích. ³⁵ Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod. ³⁶ I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení. ³⁷ Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody. ³⁸ Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje. ³⁹ A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí, ⁴⁰ Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné. ⁴¹ Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo. ⁴² Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá. ⁴³ Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?

¹⁶ Protož pošle Pán, Hospodin zástupů, na vytylé jeho vyzáblost, a po zpodku slávu jeho prudce zapálí, jako silný oheň.

⁴ I bude v ten den, že opadne sláva Jákobova, a tuk těla jeho vymizí.

² Vidění tvrdé jest mi ukázáno. Nešlechetník nešlechetnost páše, a zhoubce hubí. Přitáhniž Elame, Médský oblehni. Všelikému úpění jeho přestati rozkáži.

¹⁵ Rozmnožil jsi národ, ó Hospodine, rozmnožil jsi národ, a oslaven jsi, ač jsi jej byl vzdálil do všech končin země.

⁵ V ten den bude Hospodin zástupů korunou ozdoby, a korunou okrasy ostatkům lidu svého,

¹ Běda tobě, zhoubce, ješto sám nebýváš huben, a kterýž nevěrně děláš, ješto tobě nečinili nevěrně. Když přestaneš býti zhoubcím, pohuben budeš; když přestaneš nevěrně činiti, nevěrněť činiti budou.

²² Obraťtež zřetel ke mně, abyste spaseny byly všecky končiny země; nebo já jsem Bůh silný, a není žádného více. ²³ Skrze sebe přisáhl jsem, vyšlo z úst mých slovo spravedlnosti, kteréž nepůjde na zpět: Že se mně skláněti bude všeliké koleno, a přisahati každý jazyk, ²⁴ Říkaje: Toliko v Hospodinu mám všelijakou spravedlnost a sílu, a až k samému přijde; ale zahanbeni budou všickni, kteříž se koli zlobí proti němu. ²⁵ V Hospodinu ospravedlněni budou, a chlubiti se všecko símě Izraelovo.

⁸ Anobrž aniž jsi slyšel, ani věděl, aniž se to tehdáž doneslo ucha tvého; nebo jsem věděl, že sobě velmi nevážně počínati budeš, a že jsi převrácenec hned od života matky.

¹⁰ Ohrnul Hospodin rámě svatosti své před očima všech národů, aby viděly všecky končiny země spasení Boha našeho.

²¹ Lid také tvůj, kteříž by koli byli spravedliví, na věky dědičně obdrží zemi, výstřelek štípení mého, dílo rukou mých, abych v něm oslavován byl.

¹⁹ A položím na ně znamení, a pošli z nich, kteříž zachováni budou, k národům do Tarsu, Pul a Lud, jenž natahují lučiště, do Tubal a Javan, na ostrovy daleké, kteříž neslýchali pověsti o mně, aniž vídali slávy mé. I budou zvěstovati slávu mou mezi národy. ²⁰ A přivedou všecky bratří vaše ze všech národů za dar Hospodinu, na koních a na vozích, a na nůších a na mezcích, a na dromedářích, na horu svatosti mé do Jeruzaléma, praví Hospodin, tak jako přinášejí synové Izraelští dar v nádobě čisté do domu Hospodinova.

²⁰ Poněvadž jakož žena zpronevěřuje se manželu svému, tak jste se zpronevěřili mně, dome Izraelský, dí Hospodin.

¹¹ Velice zajisté zpronevěřili se mi dům Izraelský a dům Judský, dí Hospodin.

¹ Spravedlivý zůstaneš, Hospodine, povedu-li odpor proti tobě, a však o soudech tvých mluviti budu s tebou. Proč se cestě bezbožníků šťastně vede? Mají pokoj všickni, kteříž se pyšně zpronevěřili.

⁶ Nebo i bratří tvoji i dům otce tvého zpronevěřili se tobě, a ti také povolávají za tebou plnými ústy. Nevěř jim, byť pak mluvili s tebou přátelsky.

² Ustavičně pláče v noci, a slzy jeho na lících jeho, ze všech milovníků svých nemá žádného potěšitele; všickni přátelé jeho nevěrně se k němu mají, obrátili se mu v nepřátely.

⁷ Hospodinu se zpronevěřili, nebo syny cizí zplodili; jižť je zžíře měsíc i s jměním jejich.

⁷ Ale oni smlouvu mou jako lidskou přestoupili, a tu se mi zpronevěřili.

⁴ I stane a pásti bude v síle Hospodinově, a u velebnosti jména Hospodina Boha svého. I budou bydliti, nebo již velikomocný bude až do končin země.

³ Proč dopouštíš, abych hleděti musil na nepravost, a na bezpráví se dívati, též na zhoubu a na nátisk proti mně? A vždy jest, kdož svár a různici vzbuzuje.

²⁷ I tehdyť pošle anděly své, a shromáždí vyvolené své ode čtyř větrů, od končin země až do končin nebe.

⁴⁷ Neboť jest nám tak přikázal Pán, řka: Položil jsem tebe světlo pohanům, tak abys ty byl spasení až do končin země.

³ A zpívají píseň Mojžíše, služebníka Božího, a píseň Beránkovu, řkouce: Velicí a předivní jsou skutkové tvoji, Pane Bože všemohoucí, spravedlivé a pravé jsou cesty tvé, ó Králi všech svatých.

⁵ I slyšel jsem anděla vod, řkoucího: Spravedlivý jsi, Pane, Kterýž jsi, a Kterýž jsi byl, a Svatý, žes to usoudil. ⁶ Neboť jsou krev svatých a proroků vylévali, i dal jsi jim krev píti; hodniť jsou zajisté toho. ⁷ I slyšel jsem jiného anděla od oltáře, kterýž řekl: Jistě, Pane Bože všemohoucí, praví jsou a spravedliví soudové tvoji.

¹ Potom jsem slyšel veliký hlas velikého zástupu na nebi, řkoucího: Haleluiah. Spasení, a sláva, a čest, i moc Pánu Bohu našemu. ² Neboť jsou praví a spravedliví soudové jeho, kterýž odsoudil nevěstku tu velikou, jenž byla porušila zemi smilstvem svým, a pomstil krve služebníků svých z ruky její. ³ I řekli po druhé: Haleluiah. A dým její vstupoval na věky věků. ⁴ I padlo čtyřmecítma starců a čtvero zvířat, a klaněli se Bohu sedícímu na trůnu, řkouce: Amen, Haleluiah. ⁵ I vyšel z trůnu hlas, řkoucí: Chvalte Boha našeho všickni služebníci jeho, a kteříž se bojíte jeho, i malí i velicí. ⁶ A slyšel jsem hlas jako zástupu velikého, a jako hlas vod mnohých, a jako zvuk hromů silných, řkoucích: Haleluiah. Kralovalť jest Pán Bůh náš všemohoucí.