Proverbs 24:30 Cross References - BKR

³⁰ Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,

⁸ Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.

²⁷ Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.

¹⁷ Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,

²⁵ Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.

⁴² Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.

⁶ Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti. ⁷ Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána, ⁸ Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou. ⁹ Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého? ¹⁰ Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel, ¹¹ V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný. ¹² Člověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst. ¹³ Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými. ¹⁴ Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá. ¹⁵ A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení. ¹⁶ Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho: ¹⁷ Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou, ¹⁸ Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému, ¹⁹ Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.

³² Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;

¹³ Ve rtech rozumného nalézá se moudrost, ale kyj na hřbetě blázna.

¹¹ Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, blázen jest.

¹ Opět obrátiv se, i viděl jsem všeliká ssoužení, kteráž se dějí pod sluncem, a aj, slzy křivdu trpících, ješto nemají potěšitele, ani moci k vyjití z ruky těch, kteříž je ssužují, a nemají potěšitele. ² Protož já chválil jsem mrtvé, kteříž již zemřeli, více nežli živé, kteříž jsou živi až po dnes. ³ Nýbrž nad oba tyto šťastnější jest ten, kterýž ještě nebyl, a neviděl skutku zlého, dějícího se pod sluncem. ⁴ Nebo spatřil jsem všelikou práci a každé dobré dílo, že jest k závisti jedněch druhým. I to také jest marnost a trápení ducha. ⁵ Blázen skládá ruce své, a jí maso své, říkaje: ⁶ Lepší jest plná hrst s odpočinutím,nežli přehršlí plné s prací a trápením ducha. ⁷ Opět obrátiv se, viděl jsem jinou marnost pod sluncem: ⁸ Jest samotný někdo, nemaje žádného, ani syna, ani bratra, a však není konce všeliké práci jeho, ani oči jeho nemohou se nasytiti bohatství. Nepomyslí: Komu já pracuji, tak že i životu svému ujímám pohodlí? I to také jest marnost a bídné zaneprázdnění.

¹⁵ Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.

⁹ Ve všem tom viděl jsem, přiloživ mysl svou ke všemu tomu, co se děje pod sluncem, že časem panuje člověk nad člověkem k jeho zlému. ¹⁰ A tehdáž viděl jsem bezbožné pohřbené, že se zase navrátili, ale kteříž z místa svatého odešli, v zapomenutí dáni jsou v městě tom, v kterémž dobře činili. I to také jest marnost. ¹¹ Nebo že ne i hned ortel dochází pro skutek zlý, protož vroucí jest k tomu srdce synů lidských, aby činili zlé věci.