Job 21:19 Cross References - BKR

¹⁹ Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,

⁷ Zdaliž nebudeš příjemný, budeš-li dobře činiti? Pakli nebudeš dobře činiti, hřích ve dveřích leží; a pod mocí tvou bude žádost jeho, a ty panovati budeš nad ním.

⁵ Nebudeš se jim klaněti, ani jich ctíti. Nebo já jsem Hospodin Bůh tvůj, Bůh silný, horlivý, navštěvující nepravost otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteříž nenávidí mne,

³⁴ Zdaliž to není schováno u mne? zapečetěno v pokladnicích mých?

⁴¹ Jakž nabrousím ostří meče svého, a uchopí soud ruka má, učiním pomstu nad nepřátely svými, a těm, jenž v nenávisti mne měli, odplatím.

³⁹ A já ještě nyní mdlý jsem, jakožto pomazaný král, muži pak tito, synové Sarvie, jsou mi nepovolní. Odplatiž Hospodin tomu, kdož zle činí, vedlé zlosti jeho.

²⁴ Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.

⁵ Neboť jsou cizí povstali proti mně, a ukrutníci hledají duše mé, nepředstavujíce sobě Boha před oblíčej svůj. Sélah.

⁹ Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou. ¹⁰ Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých. ¹¹ Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí. ¹² Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho. ¹³ Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich. ¹⁴ Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen. ¹⁵ Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich, ¹⁶ Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval. ¹⁷ Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho. ¹⁸ A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho. ¹⁹ Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování. ²⁰ Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé. ²¹ Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne. ²² Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých. ²³ Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou. ²⁴ Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti. ²⁵ Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými. ²⁶ Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého, ²⁷ Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to. ²⁸ Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj. ²⁹ Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou. ³⁰ Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu, ³¹ Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.

²¹ Připravte se k zmordování synů jeho pro nepravosti otců jejich, aby nepovstali, a dědičně neujali země, a nenaplnili svrchku okršlku zemského městy.

⁴ Ještotě on nemoci naše vzal, a bolesti naše vlastní on nesl, my však domnívali jsme se, že jest raněn, a ubit od Boha, i strápen. ⁵ On pak raněn jest pro přestoupení naše, potřín pro nepravosti naše; kázeň pokoje našeho na něj vzložena, a zsinalostí jeho lékařství nám způsobeno. ⁶ Všickni my jako ovce zbloudili jsme, jeden každý na cestu svou obrátili jsme se, a Hospodin uvalil na něj nepravosti všech nás.

²⁹ Těch časů nebudou říkati více: Otcové jedli hrozen trpký, pročež zubové synů laskominy mají,

² Což jest vám, že užíváte přísloví tohoto o zemi Izraelské, říkajíce: Otcové jedli hrozen trpký, a zubové synů laskominy mají?

¹⁴ A aj, zplodil-li by syna, kterýž by spatřil všecky hříchy otce svého, kteréž činil, a vida, nečinil by tak;

¹⁹ Ale říkáte: Jak by to bylo? Zdaž nenese syn nepravosti otcovy? Když syn činí soud a spravedlnost, všech ustanovení mých ostříhá a činí je, jistě žeť živ bude. ²⁰ Duše, kteráž hřeší, ta umře. Syn neponese nepravosti otcovy, aniž otec ponese nepravosti synovy; spravedlnost spravedlivého při něm zůstane, též bezbožnost bezbožného na něj připadne.

¹⁸ Tehdy obrátíte se, a uzříte rozdíl mezi spravedlivým a bezbožným, mezi tím, kdo slouží Bohu, a tím, kdo jemu neslouží.

¹⁹ Neskládejte sobě pokladů na zemi, kdežto mol a rez kazí, a kdež zloději vykopávají a kradou. ²⁰ Ale skládejte sobě poklady v nebi, kdežto ani mol ani rez kazí, a kdežto zloději nevykopávají ani kradou.

²⁷ Syn zajisté člověka přijde v slávě Otce svého s anděly svými, a tehdážť odplatí jednomu každému podle skutků jeho.

³¹ Protož osvědčujete sami proti sobě, že jste synové těch, kteříž proroky zmordovali. ³² I vy také naplňte míru otců svých. ³³ Hadové, plémě ještěrčí, i jakž byste ušli odsudku do pekelného ohně? ³⁴ Protož aj, já posílám k vám proroky a moudré a učitele, a vy z těch některé zmordujete a ukřižujete, a některé z nich bičovati budete v školách vašich, a budete je honiti z města do města, ³⁵ Aby přišla na vás všeliká krev spravedlivá, vylitá na zemi, od krve Abele spravedlivého, až do krve Zachariáše syna Barachiášova, kteréhož jste zabili mezi chrámem a oltářem.

⁵ Ale podle tvrdosti své a srdce nekajícího shromažďuješ sobě hněv ke dni hněvu a zjevení spravedlivého soudu Božího,

²¹ Nebo toho, kterýž hříchu nepoznal, za nás učinil hříchem, abychom my učiněni byli spravedlností Boží v něm.

¹⁴ Alexander kotlář mnoho mi zlého způsobil; odplatiž jemu Pán podle skutků jeho.

⁶ Dejtež jemu, jakož i on dával vám, a dejte jemu dvénásob podle skutků jeho; v koflík, kterýž naléval vám, nalijte jemu to dvénásob.