Psalms 19:7 Cross References - BKR

⁷ Od končin nebes východ jeho, a obcházení jeho až zase do končin jejich, a ničeho není, což by se ukryti mohlo před horkostí jeho.

⁶ A budou slova tato, kteráž já přikazuji tobě dnes, v srdci tvém. ⁷ A budeš je často opětovati synům svým, a mluviti o nich, když sedneš v domě svém, když půjdeš cestou, a léhaje i vstávaje. ⁸ Uvážeš je za znamení na ruce své, a jako náčelník mezi očima svýma. ⁹ Napíšeš je také na veřejích domu svého a na branách svých.

¹⁸ Když pak dosedne na stolici království svého, vypíše sobě připomenutý zákon tento do knihy z té, kteráž bude před oblíčejem kněží Levítských. ¹⁹ A bude jej míti při sobě, a čísti jej bude po všecky dny života svého, aby se naučil báti Hospodina Boha svého, a aby ostříhal všech slov zákona tohoto i ustanovení těch, a činil je, ²⁰ Aby nepozdvihlo se srdce jeho nad bratří jeho, a neuchýlilo se od přikázaní na pravo aneb na levo, aby dlouho živ byl v království svém, on i synové jeho u prostřed Izraele.

⁴ Skále té, jejíž skutkové jsou dokonalí, nebo všecky cesty jeho jsou spravedlivé. Bůh silný, pravdomluvný, a není nepravosti v něm, spravedlivý a přímý jest.

⁸ Neodejdeť kniha zákona tohoto od úst tvých, ale přemyšlovati budeš o něm dnem i nocí, abys ostříhal a činil všecko podlé toho, což psáno jest v něm; nebo tehdáž šťastný budeš na cestách svých, a tehdáž opatrný budeš.

⁵ Tak zajisté dům můj před Bohem; nebo smlouvu věčnou učinil se mnou, kteráž všelijak upevněna a ostříhána bude. A toť jest všecko mé spasení a všeliká útěcha, že nic tak vzdělávati se nebude.

¹² Aniž od přikázaní rtů jeho uchýlil jsem se, nýbrž ustaviv se na tom, schované jsem měl řeči úst jeho.

³⁰ Nebo v tobě proběhl jsem vojsko, a v Bohu svém přeskočil jsem i zed.

³ Duši mou očerstvuje, vodí mne po stezkách spravedlnosti pro jméno své.

¹ Vyučující, Azafovi. Pozoruj, lide můj, zákona mého, nakloňte uší svých k slovům úst mých. ² Otevru v podobenství ústa svá, vypravovati budu přípovídky starobylé. ³ Co jsme slýchali i poznali, a co nám otcové naši vypravovali, ⁴ Nezatajíme toho před syny jejich, kteříž budoucím potomkům svým vypravovati budou chvály Hospodinovy, ano i moc jeho a divné skutky jeho, kteréž činil. ⁵ Neboť jest vyzdvihl svědectví v Jákobovi, a zákon vydal v Izraeli, což přikázal otcům našim, aby v známost uvodili synům svým, ⁶ Aby to poznal věk potomní, synové, kteříž se zroditi měli, a ti povstanouce, aby vypravovali dítkám svým, ⁷ Aby pokládali v Bohu naději svou, a nezapomínali se na skutky Boha silného, ale ostříhali přikázaní jeho,

⁵ Svědectví tvá jsou velmi jistá, domu tvému ušlechtilá svatost, Hospodine, až na věky.

⁷ Skutkové rukou jeho pravda a soud, a nepohnutelní všickni rozkazové jeho.

⁹ Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého.

¹⁴ Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží.

²⁴ Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové.

⁷² Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra.

⁹⁶ Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně. ⁹⁷ Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování. ⁹⁸ Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou. ⁹⁹ Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování. ¹⁰⁰ I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám.

¹⁰⁵ Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé.

¹¹¹ Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého.

¹²⁷ Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší. ¹²⁸ A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím.

¹³⁰ Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti.

¹⁵² Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky.

¹⁹ Zvěstuje slovo své Jákobovi, ustanovení svá a soudy své Izraelovi. ²⁰ Neučinilť tak žádnému národu, a protož soudů jeho nepoznali. Halelujah.

⁴ Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.

²² Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění? ²³ Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.

¹⁶ Zavaž osvědčení, zapečeť zákon mezi učedlníky mými.

²⁰ K zákonu a svědectví! Pakli nechtí, nechať mluví vedlé slova toho, v němž není žádné záře,

³² A což viděl a slyšel, toť svědčí, ale svědectví jeho žádný nepřijímá. ³³ Kdož pak přijímá svědectví jeho, zpečetil jest to, že Bůh pravdomluvný jest.

³⁹ Ptejte se na Písma; nebo vy domníváte se v nich věčný život míti, a tať svědectví vydávají o mně.

⁴³ Jemuť všickni proroci svědectví vydávají, že odpuštění hříchů vezme skrze jméno jeho všeliký, kdožkoli uvěřil by v něho.

² Mnohý všelikterak. Přední zajisté ten, že jest jim svěřen Zákon Boží.

² A nepřipodobňujte se světu tomuto, ale proměňtež se obnovením mysli vaší, tak abyste zkusili, jaká by byla vůle Boží dobrá, libá a dokonalá.

⁴ Nebo kteréžkoli věci napsány jsou, k našemu naučení napsány jsou, abychom skrze trpělivost a potěšení Písem naději měli.

¹⁶ Slovo Kristovo přebývejž v vás bohatě se vší moudrostí; učíce a napomínajíce sebe vespolek Žalmy, a zpěvy, a písničkami duchovními, s milostí zpívajíce v srdci vašem Pánu.

⁸ Protož nestyď se za svědectví Pána našeho, ani za mne, vězně jeho, ale čitedlen buď úzkostí přicházejících pro evangelium podle moci Boží,

¹⁹ Ale pevný základ Boží stojí, maje znamení toto: Znáť Pán ty, kteříž jsou jeho, a opět: Odstup od nepravosti každý, kdož vzývá jméno Kristovo.

¹⁵ A že hned od dětinství svatá Písma znáš, kteráž tě mohou moudrého učiniti k spasení skrze víru, kteráž jest v Kristu Ježíši. ¹⁶ Všeliké zajisté Písmo od Boha jest vdechnuté, a užitečné k učení, k trestání, k napravování, k správě, kteráž náleží k spravedlnosti, ¹⁷ Aby byl dokonalý člověk Boží, ke všelikému skutku dobrému hotový.

¹⁸ Abychom skrze ty dvě věci nepohnutelné, (v nichž nemožné jest, aby Bůh klamal), měli přepevné potěšení, my, kteříž jsme se utekli k obdržení předložené naděje. ¹⁹ Kteroutož máme jako kotvu duše, i bezpečnou i pevnou, a vcházející až do vnitřku za oponu,

¹⁷ Všeliké dání dobré a každý dar dokonalý shůry jest sstupující od Otce světel, u něhožto není proměnění, ani jakého pro obrácení se někam jinam zastínění.

²¹ Protož odvrhouce všelikou nečistotu, a ohyzdnost zlosti, s tichostí přijímejte vsáté slovo, kteréž může spasiti duše vaše. ²² Buďtež pak činitelé slova, a ne posluchači toliko, oklamávajíce sami sebe. ²³ Nebo byl-li by kdo posluchač slova, a ne činitel, ten podoben jest muži spatřujícímu obličej přirozený svůj v zrcadle. ²⁴ Vzhlédl se zajisté, i odšel, a hned zapomenul, jaký by byl. ²⁵ Ale kdož by se vzhlédl v dokonalý zákon svobody a zůstával by v něm, ten nejsa posluchač zapominatelný, ale činitel skutku, ten, pravím, blahoslavený bude v skutku svém.

⁹ Poněvadž svědectví lidské přijímáme, svědectvíť Boží větší jest. Nebo totoť svědectví jest Boží, kteréž vysvědčil o Synu svém. ¹⁰ Kdož věří v Syna Božího, máť svědectví sám v sobě. Kdož pak nevěří Bohu, lhářem jej učinil; nebo neuvěřil tomu svědectví, kteréž vysvědčil Bůh o Synu svém. ¹¹ A totoť jest svědectví to, že život věčný dal nám Bůh, a ten život v Synu jeho jest. ¹² Kdožť má Syna Božího, máť život; kdož nemá Syna Božího, života nemá.

¹⁰ I padl jsem k nohám jeho, klaněti se jemu chtěje. Ale řekl mi: Hleď, abys toho nečinil. Neboť jsem spoluslužebník tvůj i bratří tvých, těch, jenž mají svědectví Ježíšovo. Bohu se klaněj! Svědectví pak Ježíšovo jestiť duch proroctví.