Proverbs 24:7 Cross References - BKR

⁷ Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.

⁴ Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl.

⁷ Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou. ⁸ Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli. ⁹ Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá. ¹⁰ Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich. ¹¹ Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi, ¹² Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka. ¹³ Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval. ¹⁴ V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj. ¹⁵ Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému. ¹⁶ Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se. ¹⁷ A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež. ¹⁸ A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny. ¹⁹ Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých. ²⁰ Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se. ²¹ Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé. ²² Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má. ²³ Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému. ²⁴ Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali. ²⁵ Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.

²¹ Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:

⁵ Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,

⁵ Nebo jsi mne rozveselil, Hospodine, skutky svými, o skutcích rukou tvých zpívati budu. ⁶ Jak velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Velmi hluboká jsou myšlení tvá.

⁶ Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.

²⁴ Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole.

²⁴ Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.

²² Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.

⁸ Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti, ⁹ Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.

²¹ Kteříž obviňují z hříchu člověka pro slovo, a na toho, kterýž je tresce, v bráně lécejí, a pro nic utiskují spravedlivého.

¹⁰ Nenávidí trescícího v bráně, a toho, kdož mluví věci pravé, v ohavnosti mají.

¹² Nebo já vím o mnohých nešlechetnostech vašich a velikých hříších vašich, že trápíte spravedlivého, berouce poctu, a nuzných při v bráně převracíte.

¹⁵ Mějte v nenávisti zlé, a milujte dobré, a ustanovte v bráně soud; snad Hospodin Bůh zástupů milost učiní ostatkům Jozefovým.

¹⁴ Ale tělesný člověk nechápá těch věcí, kteréž jsou Ducha Božího; nebo jsou jemu bláznovství, aniž jich může poznati, protože ony duchovně mají rozsuzovány býti.