Genesis 16:13 Cross References - BKR

¹³ I nazvala Agar jméno Hospodinovo, kterýž mluvil jí: Ty jsi silný Bůh vidění; nebo řekla: Zdaliž teď také nevidím po tom, kterýž mne viděl?

⁷ Našel ji pak anděl Hospodinův u studnice vody na poušti, u studnice té, kteráž jest při cestě Sur.

⁹ Tedy řekl jí anděl Hospodinův: Navrať se ku paní své, a pokoř se pod ruku její. ¹⁰ Opět řekl anděl Hospodinův: Velice rozmnožím símě tvé, aniž bude moci sečteno býti pro množství.

¹⁴ A nazval Abraham jméno místa toho: Hospodin opatří. Odkudž říká se do dnes: Na hoře Hospodinově opatří se.

¹⁷ (Nebo zhroziv se, řekl: Jak hrozné jest místo toto! Není jiného,jediné dům Boží, a tu jest brána nebeská.)

⁴² A kdyby Bůh otce mého, Bůh Abrahamův, a strach Izákův nebyl se mnou, jistě bys ty byl nyní pustil mne prázdného; ale trápení mé, a práci rukou mých viděl Bůh, protož tě pominulé noci trestal.

³⁰ Tedy nazval Jákob jméno místa toho Fanuel; nebo jsem prý viděl Boha tváří v tvář, a zachována jest duše má.

¹⁸ Řekl opět: Okažiž mi, prosím, slávu svou. ¹⁹ Kterýž odpověděl: Já způsobím to, aby šlo mimo tebe před tváří tvou všecko dobré mé, a zavolám ze jména: Hospodin před tváří tvou. Smiluji se, nad kýmž se smiluji, a slituji se, nad kýmž se slituji. ²⁰ Řekl také: Nebudeš moci viděti tváři mé; neboť neuzří mne člověk, aby živ zůstal. ²¹ I to řekl Hospodin: Aj, místo u mne, a staneš na skále. ²² A když tudy půjde sláva má, postavím tě v rozsedlině skály, a přikryji tě rukou svou, dokudž nepřejdu. ²³ Potom odejmu ruku svou, i uzříš hřbet můj, ale tvář má nebude spatřína.

⁵ I sstoupil Hospodin v oblaku, a stál s ním tam, a zavolal ze jména: HOSPODIN. ⁶ Nebo pomíjeje Hospodin tvář jeho, volal: Hospodin, Hospodin, Bůh silný, lítostivý a milostivý, dlouhočekající a hojný v milosrdenství a pravdě, ⁷ Milosrdenství čině tisícům, odpouštěje nepravost a přestoupení i hřích, a kterýž nikoli neospravedlňuje vinného, navštěvuje nepravost otců na synech, a na synech synů do třetího i čtvrtého pokolení.

²⁴ Protož vzdělal tu Gedeon oltář Hospodinu, a nazval jej: Hospodin pokoje, a až do tohoto dne ještě jest v Ofra Abiezeritského.

¹ Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal. ² Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka. ³ Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi. ⁴ Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš. ⁵ Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou. ⁶ Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu. ⁷ Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl? ⁸ Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. ⁹ Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři: ¹⁰ I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla. ¹¹ Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne. ¹² Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.

²¹ Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?

³ Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.