Exodus 15:1 Cross References - BKR

¹ Tehdy zpíval Mojžíš a synové Izraelští píseň tuto Hospodinu, a řekli takto: Zpívati budu Hospodinu, neboť jest slavně zveleben; koně i s jezdcem uvrhl do moře.

¹⁷ Jáť pak, aj, já zatvrdím srdce Egyptských, a vejdou za nimi; i budu oslaven v Faraonovi, a ve všem vojsku jeho, v vozích jeho i v jezdcích jeho. ¹⁸ A zvědí Egyptští, že já jsem Hospodin, když oslaven budu v Faraonovi, v vozích jeho a v jezdcích jeho.

²⁷ I vztáhl Mojžíš ruku svou na moře, a navrátilo se moře ráno k moci své, a Egyptští utíkali proti němu; a vrazil Hospodin Egyptské do prostřed moře.

²¹ I odpovídala jim Maria: Zpívejte Hospodinu, poněvadž slavně zveleben jest; koně i s jezdcem uvrhl do moře.

¹¹ Nyní jsem poznal, že větší jest Hospodin nade všecky bohy; nebo touž věcí, kterouž se vyvyšovali, on je převýšil.

¹ Zpívala pak písničku Debora a Barák syn Abinoemův v ten den, řkouc: ² Pro pomstu učiněnou v Izraeli, a pro lid, kterýž se k tomu dobrovolně měl, dobrořečte Hospodinu. ³ Slyštež králové, a ušima pozorujte knížata, já, já zpívati budu Hospodinu, žalmy zpívati budu Hospodinu Bohu Izraelskému. ⁴ Hospodine, když jsi vyšel z Seir, když jsi se bral z pole Edomského, třásla se země, nebesa dštila, a oblakové déšť vydali. ⁵ Hory se rozplynuly od tváři Hospodinovy, i ta hora Sinai třásla se před tváří Hospodina Boha Izraelského. ⁶ Za dnů Samgara syna Anatova, a za dnů Jáhel spustly silnice, kteříž pak šli stezkami, zacházeli cestami křivými. ⁷ Spustly vsi v Izraeli, spustly, pravím, až jsem povstala já Debora, povstala jsem matka v Izraeli. ⁸ Kterýžto kdyžkoli sobě zvoloval bohy nové, tedy bývala válka v branách, pavézy pak ani kopí nebylo vidíno mezi čtyřidcíti tisíci v Izraeli. ⁹ Srdce mé nakloněno jest k správcům Izraelským a k těm, kteříž tak ochotní byli mezi jinými. Dobrořečtež Hospodinu. ¹⁰ Kteříž jezdíte na bílých oslicích, kteříž bydlíte při Middin, a kteříž chodíte po cestách, vypravujtež, ¹¹ Že vzdálen hluk střelců na místech, kdež se voda váží; i tam vypravujte hojnou spravedlnost Hospodinovu, hojnou spravedlnost k obyvatelům vsí jeho v Izraeli; tehdážť vstupovati bude k branám lid Hospodinův. ¹² Povstaň, povstaň, Deboro, povstaniž, povstaniž a vypravuj píseň, povstaň, Baráku, a zajmi jaté své, synu Abinoemův. ¹³ Tehdážtě potlačenému dopomoženo k opanování silných reků z lidu; Hospodintě mi ku panování dopomohl nad silnými. ¹⁴ Z Efraima kořen jejich bojoval proti Amalechitským; za tebou, Efraime, Beniamin s lidem tvým; z Machira táhli vydavatelé zákona, a z Zabulona písaři. ¹⁵ Knížata také z Izachar s Deborou, ano i všecko pokolení Izacharovo, jako i Barák do údolí poslán jest pěšky, ale veliké hrdiny u sebe jsou v podílu Rubenovu. ¹⁶ Jak jsi mohl mlče seděti mezi dvěma ohradami, poslouchaje řvání stád? Veliké hrdiny u sebe jsou v podílu Rubenovu. ¹⁷ Zdali i Galád před Jordánem nebydlil? Ale Dan proč zůstal při lodech? Asser seděl na břehu mořském, a v lomích svých bydlil. ¹⁸ Zabulon, lid udatný, vynaložil duši svou na smrt, též i Neftalím na vysokých místech pole. ¹⁹ Králové přitáhše, bojovali, tehdáž bojovali králové Kananejští v Tanach při vodách Mageddo, a však kořisti stříbra nevzali. ²⁰ S nebe bojováno, hvězdy z míst svých bojovaly proti Zizarovi. ²¹ Potok Císon smetl je, potok Kedumim, potok Císon; všecko to pošlapala jsi, duše má, udatně. ²² Tehdáž otloukla se kopyta koňů od dupání velikého pod jezdci silnými. ²³ Zlořečte Merozu, praví anděl Hospodinův, zlořečte velice obyvatelům jeho, nebo nepřišli na pomoc Hospodinu, ku pomoci Hospodinu proti silným. ²⁴ Požehnaná buď nad jiné ženy Jáhel, manželka Hebera Cinejského, nad ženy v staních bydlící buď požehnaná. ²⁵ On vody žádal, ona mléka dala, v koflíku knížecím podala másla. ²⁶ Levou ruku svou k hřebu vztáhla, a pravou ruku svou k kladivu dělníků, i udeřila Zizaru, a ztloukla hlavu jeho, probodla a prorazila židoviny jeho. ²⁷ U noh jejích skrčil se, padl, ležel, u noh jejích skrčil se, padl; kdež se skrčil, tu padl zabitý. ²⁸ Vyhlídala z okna skrze mříži, a naříkala matka Zizarova, řkuci: Proč se tak dlouho vůz jeho nevrací? Proč prodlévají vraceti se domů vozové jeho? ²⁹ Moudřejší pak z předních služebnic jejích odpovídaly, i ona sama také sobě odpovídala: ³⁰ Zdali ale dosáhli něčeho, a dělí kořisti? Děvečku jednu neb dvě na každého muže, loupeže rozdílných barev samému Zizarovi, kořisti rozdílných barev krumpovaným dílem, roucho rozdílných barev krumpovaným dílem na hrdlo loupežníků. ³¹ Tak ať zahynou všickni nepřátelé tvoji, ó Hospodine, tebe pak milující ať jsou jako slunce vzcházející v síle své. I byla v pokoji země za čtyřidceti let.

¹ Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy. ² A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou. ³ Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne. ⁴ Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem. ⁵ Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne. ⁶ Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne. ⁷ V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho. ⁸ Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho. ⁹ Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo. ¹⁰ Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho. ¹¹ I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém. ¹² Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté. ¹³ Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé. ¹⁴ Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj. ¹⁵ Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil. ¹⁶ I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho. ¹⁷ Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých. ¹⁸ Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli. ¹⁹ Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora. ²⁰ Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne. ²¹ Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi. ²² Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého. ²³ Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil. ²⁴ A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti. ²⁵ Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho. ²⁶ Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš. ²⁷ K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš. ²⁸ Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ. ²⁹ Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé. ³⁰ Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed. ³¹ Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho. ³² Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho? ³³ Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou. ³⁴ Činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne. ³⁵ Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma. ³⁶ Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne. ³⁷ Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé. ³⁸ Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil. ³⁹ Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé. ⁴⁰ Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně. ⁴¹ Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je. ⁴² Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich. ⁴³ I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je. ⁴⁴ Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil. ⁴⁵ Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne. ⁴⁶ Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých. ⁴⁷ Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého, ⁴⁸ Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi. ⁴⁹ Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ. ⁵⁰ Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu. ⁵¹ Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.

¹² A ačkoli věřili slovům jeho, a zpívali chválu jeho,

⁸ Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

¹⁵ Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,

²¹ Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými, ²² A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.

¹ I díš v ten den: Oslavovati tě budu, Hospodine, proto že byv hněviv na mne, odvrátil jsi prchlivost svou, a utěšil jsi mne. ² Aj, Bůh silný spasení mé, doufati budu, a nebudu se strašiti; nebo síla má a píseň a spasení mé jest Bůh Hospodin. ³ I budete vážiti vody s radostí z studnic toho spasení, ⁴ A řeknete v ten den: Oslavujte Hospodina, vzývejte jméno jeho, známé čiňte mezi lidmi skutky jeho, připomínejte, že vyvýšené jest jméno jeho. ⁵ Žalmy zpívejte Hospodinu, nebo veliké věci učinil; a to známé buď po vší zemi. ⁶ Prokřikni a zpívej, obyvatelkyně Sionská, nebo veliký jest u prostřed tebe Svatý Izraelský.

¹⁰ Zdaliž ty nejsi to, kteréžs vysušilo moře, vody propasti veliké, kteréžs obrátilo hlubiny mořské v cestu, aby přešli ti, jenž byli vysvobozeni? ¹¹ A tak ti, kteréž vykoupil Hospodin, ať se navrátí, a přijdou na Sion s prozpěvováním, a veselé věčné ať jest na hlavě jejich; radosti a veselé ať dojdou, zámutek pak a úpění ať utekou.

¹⁵ A obloupiv knížatstva i moci, vedl je na odivu zjevně, triumf slaviv nad nimi skrze něj.

³ A zpívají píseň Mojžíše, služebníka Božího, a píseň Beránkovu, řkouce: Velicí a předivní jsou skutkové tvoji, Pane Bože všemohoucí, spravedlivé a pravé jsou cesty tvé, ó Králi všech svatých.