1 John 5:14 Cross References - BKR

¹⁴ A totoť jest to smělé doufání, kteréž máme k němu, že začež bychom koli prosili podle vůle jeho, slyší nás.

²⁸ Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.

²² Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém.

¹⁷ Ale zůřivý oblíčej Hospodinův proti těm, kteříž páší zlé věci, aby vyplénil z země památku jejich.

³³ To když uhlédají tiší, radovati se budou, hledajíce Boha, a ožive srdce jejich.

²⁹ Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.

¹² Když mne vzývati budete, a půjdete, a modliti se mně budete, tedy vyslyším vás. ¹³ A hledajíce mne, naleznete, když mne hledati budete celým srdcem svým.

³ Volej ke mně, a ohlásímť se, a oznámímť věci veliké a tajné, o nichž nevíš.

⁷ Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno. ⁸ Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, jenž tluče, bude otevříno. ⁹ Nebo který z vás jest člověk, kteréhož kdyby prosil syn jeho za chléb, zdali kamene podá jemu? ¹⁰ A prosil-li by za rybu, zdali hada podá jemu? ¹¹ Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati synům vašim, čím více Otec váš, jenž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž ho prosí?

²² A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete.

³¹ Víme pak, že Bůh hříšníků neslyší, ale kdo by byl ctitel Boží a vůli jeho činil by, toho slyší.

⁴² Já zajisté vím, že ty mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.

¹³ A jestliže byste co prosili ve jménu mém, toť učiním, aby oslaven byl Otec v Synu.

⁷ Zůstanete-li ve mně, a slova má zůstanou-liť v vás, což byste koli chtěli, proste, a staneť se vám.

²⁴ Až dosavad za nic jste neprosili ve jménu mém. Prostež, a vezmete, aby radost vaše doplněna byla.

¹² V němžto máme smělost a přístup s doufáním skrze víru jeho.

⁶ Ale Kristus, jakožto Syn, vládne nad domem svým. Kterýžto dům my jsme, jestliže tu svobodnou doufanlivost, a tu chloubu naděje až do konce pevnou zachováme.

¹⁴ Účastníci zajisté Krista učiněni jsme, jestliže však ten počátek podstaty až do konce pevný zachováme.

³⁵ Protož neodmítejtež od sebe smělé doufanlivosti vaší, kterážto velikou má odplatu.

⁵ Jestliže pak komu z vás nedostává se moudrosti, žádejž jí od Boha, kterýž všechněm dává ochotně a neomlouvá; i budeť jemu dána. ⁶ Žádejž pak důvěrně, nic nepochybuje. Nebo kdož pochybuje, podoben jest vlnám mořským, kteréž vítr sem i tam žene, a jimi zmítá.

³ Prosíte, a nebéřete, protože zle prosíte, abyste na své libosti vynakládali.

¹⁶ Vyznávejtež se pak jedni druhým z hříchů svých, a modlte se jedni za druhé, abyste uzdraveni byli. Mnohoť zajisté může modlitba spravedlivého opravdová.

²⁸ A nyní, synáčkové, zůstávejtež v něm, abychom, když by se ukázal, smělé doufání měli, a nebyli zahanbeni od něho v čas příchodu jeho.

²¹ Nejmilejší, jestližeť by nás srdce naše neobviňovalo, smělou doufanlivost máme k Bohu. ²² A začež ho koli prosíme, béřeme od něho; nebo přikázání jeho ostříháme, a to, což jest libého před obličejem jeho, činíme.