Bible verses about "truthfulness" | BKR

³ Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.

¹⁶⁰ Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé.

¹ Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka. ² Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest. ³ Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá. ⁴ Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému. ⁵ Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty. ⁶ Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého. ⁷ Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu. ⁸ Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých. ⁹ Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho. ¹⁰ Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho. ¹¹ Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení. ¹² Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn. ¹³ Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují. ¹⁴ Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je. ¹⁵ V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním. ¹⁶ Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra. ¹⁷ Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své. ¹⁸ Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha. ¹⁹ Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými. ²⁰ Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest. ²¹ Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení. ²² Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství. ²³ Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení. ²⁴ Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem. ²⁵ Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti. ²⁶ Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho. ²⁷ Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující. ²⁸ Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely. ²⁹ Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou. ³⁰ Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé. ³¹ Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající. ³² Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města. ³³ Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.

³² A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.

² K naději života věčného, kterýž zaslíbil před časy věků ten, jenž nikdy neklamá, Bůh, zjevil pak časy svými,

¹⁷ Posvětiž jich v pravdě své, slovo tvé pravda jest.

⁶ Dí jemu Ježíš: Já jsem cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.

²⁵ Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek údové.

¹⁵ Ale pravdu činíce v lásce, rosťme v něj všelikterak, v toho, kterýž jest hlava, totiž Kristus,