Bible verses about "teamwork" | BKR

¹⁸ Řekl byl také Hospodin Bůh: Není dobré člověku býti samotnému; učiním jemu pomoc, kteráž by při něm byla.

¹ Píseň stupňů, Davidova. Aj, jak dobré a jak utěšené, když bratří v jednomyslnosti přebývají!

¹⁴ Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.

¹¹ A onť jest dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné evangelisty, jiné pastýře a učitele, ¹² Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, k vzdělání těla Kristova,

²⁴ A šetřme jedni druhých, k rozněcování se v lásce a dobrých skutcích, ²⁵ Neopouštějíce společného shromáždění našeho, jako někteří obyčej mají, ale napomínajíce se, a to tím více, čímž více vidíte, že se ten den přibližuje.

¹⁰ Jeden každý jakž vzal od Boha dar, tak vespolek tím sobě přisluhujte, jako dobří šafáři rozličné milosti Boží.

⁵ Bůh pak dárce trpělivosti a potěšení dejž vám jednomyslným býti vespolek podle Jezukrista, ⁶ Abyste jednomyslně jedněmi ústy oslavovali Boha a Otce Pána našeho Jezukrista.

¹⁰ Prosímť vás pak, bratří, skrze jméno Pána našeho Jezukrista, abyste jednostejně mluvili všickni a aby nebylo mezi vámi roztržek, ale buďte spojeni jednostejnou myslí a jednostejným smyslem.

¹ Protož jest-li jaké potěšení v Kristu, jest-li které utěšení lásky, jest-li která společnost Ducha svatého, jsou-li která milosrdenství a slitování, ² Naplňte radost mou v tom, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce, ³ Nic nečiňte skrze svár anebo marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější sebe majíce. ⁴ Nehledejte jeden každý svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných. ⁵ Budiž tedy tatáž mysl při vás, jakáž byla při Kristu Ježíši, ⁶ Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu, ⁷ Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn. ⁸ A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný jsa učiněn až do smrti, a to do smrti kříže. ⁹ Protož i Bůh povýšil ho nade vše a dal jemu jméno, kteréž jest nad každé jméno, ¹⁰ Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, jenž jsou na zemi, i těch, jenž jsou pod zemí, ¹¹ A každý jazyk aby vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě Boha Otce. ¹² A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více, když jsem vzdálen od vás, s bázní a s třesením spasení své konejte. ¹³ Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podle dobře libé vůle své. ¹⁴ Všecko pak čiňte bez reptání a bez pochybování, ¹⁵ Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění uprostřed národu zlého a převráceného; mezi kterýmižto svěťte jakožto světla na světě, ¹⁶ Slovo života zachovávajíce, k chloubě mé v den Kristův, aby bylo vidíno, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval. ¹⁷ A bychť pak i obětován byl pro obět a službu víře vaší, raduji se a spolu raduji se se všemi vámi. ¹⁸ A též i vy radujte se a spolu radujte se se mnou. ¹⁹ Mámť pak naději v Kristu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte. ²⁰ Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastně o vaše věci pečoval. ²¹ Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista Ježíše. ²² Ale jej zkušeného býti víte, podle toho, že jakož syn s otcem se mnou přisluhoval v evangelium. ²³ Tohoť hle, naději mám, že pošli, jakž jen porozumím, co se bude díti se mnou. ²⁴ Mámť pak naději v Pánu, že i sám brzo k vám přijdu. ²⁵ Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíře mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potřebě mé poslati k vám, ²⁶ Poněvadž takovou měl žádost vás všecky viděti, a velmi těžek nad tím byl, že jste o něm slyšeli, že by byl nemocen. ²⁷ A bylť jest jistě nemocen, i blízek smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a ne nad ním toliko, ale i nade mnou, abych zámutku na zámutek neměl. ²⁸ Protož tím spěšněji poslal jsem ho k vám, abyste, vidouce jej zase, zradovali se, a já abych byl bez zámutku. ²⁹ Protož přijmětež jej v Pánu se vší radostí, a mějte takové v uctivosti. ³⁰ Neboť jest pro dílo Kristovo až k smrti se přiblížil, opováživ se života svého, jedné aby doplnil to, v čemž jste vy měli nedostatek při posloužení mně.

¹⁶ Z kteréhožto všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podle vnitřní moci v míru jednoho každého údu, zrůst těla činí, k vzdělání svému v lásce.

²⁰ Ale nyní mnozí údové jsou, však jedno tělo. ²¹ A tak nemůžť oko říci ruce: Nepotřebí mi tebe, anebo opět hlava nohám: Nepotřebuji vás. ²² Nýbrž mnohem více údové, kteříž se zdadí nejmdlejší v těle býti, potřební jsou. ²³ A kteréž máme za nejméně ctihodné údy v těle, ty větší ctí přistíráme; a nezdobní údové naši hojnější ozdobu mají, ²⁴ Ozdobní pak údové naši toho nepotřebují. Ale Bůh tak způsobil tělo, poslednějšímu dav hojnější poctu, ²⁵ Aby nebyla nesvornost v těle, ale aby údové jedni o druhé vespolek pečovali

¹⁷ Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.

⁹ Lépeť jest dvěma než jednomu; mají zajisté dobrý užitek z práce své. ¹⁰ Nebo padne-li který z nich, druhý pozdvihne tovaryše svého. Běda tedy samotnému, když by padl; nebo nemá druhého, aby ho pozdvihl. ¹¹ Také budou-li dva spolu ležeti, zahřejí se, ale jeden jak se zahřeje? ¹² Ovšem, jestliže by se kdo jednoho zmocniti chtěl, dva postaví se proti němu; ano trojnásobní provázek nesnadně se přetrhne.