Bible verses about "peacemakers" | BKR

¹² Protož díš: Aj, já dám jemu smlouvu svou pokoje.

¹⁷ Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.

¹¹ Nebo hojí potření dcery lidu mého po vrchu, říkajíce: Pokoj, pokoj, ješto není žádného pokoje.

³ Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské. ⁴ Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou. ⁵ Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi. ⁶ Blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou. ⁷ Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství důjdou. ⁸ Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou. ⁹ Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou. ¹⁰ Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, neb jejich jest království nebeské. ¹¹ Blahoslavení jste, když vám zlořečiti budou lidé a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne. ¹² Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Takť zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi.

²⁴ Nechejž tu daru svého před oltářem a jdi, prve smiř se s bratrem svým, a potom přijda, obětuj dar svůj.

³⁷ I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého a ze vší duše své a ze vší mysli své. ³⁸ To jest přední a veliké přikázání. ³⁹ Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. ⁴⁰ Na těch dvou přikázáních všecken Zákon záleží i Proroci.

⁹ A protož vy takto se modlte: Otče náš, jenž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé. ¹⁰ Přijď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi. ¹¹ Chléb náš vezdejší dej nám dnes. ¹² A odpusť nám viny naše, jakož i my odpouštíme vinníkům našim. ¹³ I neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Nebo tvé jest království, i moc, i sláva, na věky, Amen.

²⁵ A když se postavíte k modlení, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby i Otec váš nebeský odpustil vám hříchy vaše.

¹⁵ A pokoj Boží vítěziž v srdcích vašich, k němuž i povoláni jste v jedno tělo; a buďtež vděčni.

¹⁷ Ale moudrost, kteráž jest shůry, nejprve zajisté jest čistotná, potom pokojná, mírná, povolná, plná milosrdenství a ovoce dobrého, bez rozsuzování a bez pokrytství. ¹⁸ Ovoce pak spravedlnosti v pokoji rozsívá se těm, kteříž pokoj působí.

¹⁴ Pokoje následujte se všechněmi a svatosti, bez níž žádný neuzří Pána,

²² Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož se hněvá na bratra svého bez příčiny, povinen k soudu státi. Kdož by pak řekl bratru svému: Rácha, povinen bude před radou státi; a kdož by řekl: Blázne, povinen bude pekelný oheň trpěti.

³¹ A jakž chcete, aby vám lidé činili, i vy jim též podobně čiňte.

⁶ O nic nebuďte pečliví, ale ve všech věcech skrze modlitbu a poníženou žádost s díků činěním prosby vaše známy buďte Bohu. ⁷ A pokoj Boží, kterýž převyšuje všeliký rozum, hájiti bude srdcí vašich i smyslů vašich v Kristu Ježíši.

¹³ A velice je milujte pro práci jejich. A mějte se k sobě vespolek pokojně.

¹ Protož prosímť vás já vězeň v Pánu, abyste hodně chodili, jakž sluší na povolání vaše, kterýmž povoláni jste, ² Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce, ³ Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje. ⁴ Jedno jest tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání vašeho. ⁵ Jeden Pán, jedna víra, jeden křest, ⁶ Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás. ⁷ Jednomu pak každému z nás dána jest milost podle míry obdarování Kristova. ⁸ Protož dí Písmo: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem. ⁹ Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prve do nejnižších stran země? ¹⁰ Ten pak, jenž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko. ¹¹ A onť jest dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné evangelisty, jiné pastýře a učitele, ¹² Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, k vzdělání těla Kristova, ¹³ Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova, ¹⁴ Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému; ¹⁵ Ale pravdu činíce v lásce, rosťme v něj všelikterak, v toho, kterýž jest hlava, totiž Kristus, ¹⁶ Z kteréhožto všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podle vnitřní moci v míru jednoho každého údu, zrůst těla činí, k vzdělání svému v lásce. ¹⁷ A protož totoť pravím a osvědčuji v Pánu, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své, ¹⁸ Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich. ¹⁹ Kteřížto zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí. ²⁰ Ale vy ne tak jste se vyučili následovati Krista, ²¹ Ač jestliže jste ho slyšeli a o něm byli vyučeni, jakž ta jest pravda v Ježíšovi, ²² Totiž, složiti ono první obcování podle starého člověka, rušícího se, podle žádostí oklamávajících, ²³ Obnoviti se pak duchem mysli vaší, ²⁴ A obléci nového člověka, podle Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy. ²⁵ Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek údové. ²⁶ Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši. ²⁷ Nedávejte místa ďáblu. ²⁸ Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama svýma, což dobrého jest, aby měl z čeho uděliti nuznému. ²⁹ Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale ať jest každé promluvení dobré k vzdělání užitečnému, aby dalo milost posluchačům. ³⁰ A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmžto znamenáni jste ke dni vykoupení. ³¹ Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí, ³² Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám.

¹² A protož všecko, což byste chtěli, aby vám lidé činili, to i vy čiňte jim; toť zajisté jest Zákon i Proroci.

¹⁸ Jestliže jest možné, pokudž na vás jest, se všemi lidmi pokoj majíce,

⁹ Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou.