Bible verses about "pain" | BKR

¹⁹ Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,

³⁰ Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.

³ A ne toliko nadějí, ale také chlubíme se souženími, vědouce, že soužení trpělivost působí, ⁴ A trpělivost zkušení, zkušení pak naději, ⁵ A nadějeť nezahanbuje. Nebo láska Boží rozlita jest v srdcích našich skrze Ducha svatého, kterýž dán jest nám.

⁶ I dí mi: Již se stalo. Jáť jsem Alfa i Omega, počátek i konec. Jáť žíznivému dám z studnice vody živé darmo. ⁷ Kdož zvítězí, obdržíť dědičně všecko, a buduť jemu Bohem, a on mi bude synem.

¹² Nejmilejší, nebudiž vám divný ten přišlý na vás oheň, pro zkušení vás, jako by se vám něco nového přihodilo.

²² Toliko tělo jeho, dokudž živ jest, bolestí okouší, a duše jeho v něm kvílí.

¹ Žalm Davidův. K toběť, Hospodine, duše své pozdvihuji. ² Bože můj, v toběť naději skládám, nechť nejsem zahanben, aby se neradovali nepřátelé moji nade mnou. ³ A takť i všickni, kteříž na tě očekávají, zahanbeni nebudou; zahanbeni budou, kteříž se převráceně mají bez příčiny. ⁴ Cesty své, Hospodine, uveď mi v známost, a stezkám svým vyuč mne. ⁵ Dejž, ať chodím v pravdě tvé, a poučuj mne; nebo ty jsi Bůh spasitel můj, na tebeť očekávám dne každého. ⁶ Rozpomeň se na slitování svá, Hospodine, a na milosrdenství svá, kteráž jsou od věků. ⁷ Hříchů mladosti mé a přestoupení mých nezpomínej, ale podlé milosrdenství svého pamětliv buď na mne pro dobrotu svou, Hospodine. ⁸ Dobrý a přímý jest Hospodin, a protož vyučuje hříšníky cestě své. ⁹ Působí to, aby tiší chodili v soudu, a vyučuje tiché cestě své. ¹⁰ Všecky stezky Hospodinovy jsou milosrdenství a pravda těm, kteříž ostříhají smlouvy jeho a svědectví jeho. ¹¹ Pro jméno své, Hospodine, odpusť nepravost mou, neboť jest veliká. ¹² Který jest člověk, ješto se bojí Hospodina, jehož vyučuje, kterou by cestu vyvoliti měl? ¹³ Duše jeho v dobrém přebývati bude, a símě jeho dědičně obdrží zemi. ¹⁴ Tajemství Hospodinovo zjevné jest těm, kteříž se jeho bojí, a v známost jim uvodí smlouvu svou. ¹⁵ Oči mé vždycky patří k Hospodinu, on zajisté z leči vyvodí nohy mé. ¹⁶ Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou, neboť jsem opuštěný a strápený. ¹⁷ Ssoužení srdce mého rozmnožují se, z úzkostí mých vyveď mne. ¹⁸ Viz trápení mé a bídu mou, a odpusť všecky hříchy mé. ¹⁹ Viz nepřátely mé, jak mnozí jsou, a nenávistí nešlechetnou nenávidí mne. ²⁰ Ostříhej duše mé, a vytrhni mne, ať nejsem zahanben, neboť v tebe doufám. ²¹ Sprostnost a upřímnost nechať mne ostříhají, nebo na tě očekávám. ²² Vykup, ó Bože, Izraele ze všelijakých úzkostí jeho.

¹⁸ Proč má býti bolest má věčná, a rána má smrtelná, kteráž se nechce zhojiti? Proč mi býti máš naprosto jako oklamavatelný, jako vody nestálé?

¹¹ Nebo já nejlépe znám myšlení, kteráž myslím o vás, dí Hospodin, myšlení o pokoji, a ne o trápení, abych učinil vašemu očekávání konec přežádostivý.

¹⁹ Zdaliž nevíte, že tělo vaše jest chrám Ducha svatého, jenž přebývá v vás, kteréhož máte od Boha, a nejste sami svoji? ²⁰ Nebo koupeni jste za velikou mzdu. Oslavujtež tedy Boha tělem vaším i duchem vaším, kteréžto věci Boží jsou.

¹³ Všecko mohu v Kristu, kterýž mne posiluje.

¹² Nejmilejší, nebudiž vám divný ten přišlý na vás oheň, pro zkušení vás, jako by se vám něco nového přihodilo. ¹³ Ale z toho, že jste účastni utrpení Kristových, radujte se, abyste i při zjevení slávy jeho radovali se s veselím.

¹⁹ A protož i ti, kteříž trpí podle vůle Boží, jakožto věrnému Stvořiteli ať poroučejí duše své, dobře činíce.

¹⁷ Kteréž v noci vrtá kosti mé ve mně; pročež ani nervové moji neodpočívají.

³ Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.

¹² Nejmilejší, nebudiž vám divný ten přišlý na vás oheň, pro zkušení vás, jako by se vám něco nového přihodilo. ¹³ Ale z toho, že jste účastni utrpení Kristových, radujte se, abyste i při zjevení slávy jeho radovali se s veselím. ¹⁴ Trpíte-li pohanění pro jméno Kristovo, blahoslavení jste. Nebo Duch ten slávy a Boží na vás odpočívá, kterémužto z strany jich zajisté rouhání se děje, ale z strany vaší oslavován bývá. ¹⁵ Žádný pak z vás netrp jako vražedlník, aneb zloděj, neb zločinec, anebo všetečný. ¹⁶ Jestliže pak kdo trpí jako křesťan, nestyď se za to, ale oslavujž Boha v té částce. ¹⁷ Neboť jest čas, aby se začal soud od domu Božího. A poněvadž nejprv začíná se od nás, jakýž bude konec těch, kteříž nejsou povolni evangelium Božímu? ¹⁸ A poněvadž spravedlivý sotva k spasení přichází, bezbožný a hříšník kde se ukáže? ¹⁹ A protož i ti, kteříž trpí podle vůle Boží, jakožto věrnému Stvořiteli ať poroučejí duše své, dobře činíce.

¹⁸ Nebo tak za to mám, že nejsou rovná utrpení nynější oné budoucí slávě, kteráž se zjeviti má na nás.

⁴ A setřeť Bůh všelikou slzu s očí jejich, a smrti již více nebude, ani kvílení, ani křiku, ani bolesti nebude více; nebo první věci pominuly.