Bible verses about "midnight" | BKR

¹ Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude. ² Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu. ³ Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního. ⁴ Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho. ⁵ Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne. ⁶ Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího. ⁷ Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží. ⁸ Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš. ⁹ Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil, ¹⁰ Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému. ¹¹ Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých. ¹² Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své. ¹³ Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka. ¹⁴ Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé. ¹⁵ Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej. ¹⁶ Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.

¹ Nebo podobno jest království nebeské člověku hospodáři, kterýž vyšel na úsvitě, aby najal dělníky na vinici svou. ² Smluviv pak s dělníky z peníze denního, odeslal je na vinici svou. ³ A vyšed okolo hodiny třetí, uzřel jiné, ani stojí na trhu zahálejíce. ⁴ I řekl jim: Jdětež i vy na vinici mou, a co bude spravedlivého, dám vám. ⁵ A oni šli. Opět vyšed při šesté a deváté hodině, učinil též. ⁶ Při jedenácté pak hodině vyšed, nalezl jiné, ani stojí zahálejíce. I řekl jim: Pročež tu stojíte, celý den zahálejíce? ⁷ Řkou jemu: Nebo nižádný nás nenajal. Dí jim: Jdětež i vy na vinici mou, a což by bylo spravedlivého, vezmete. ⁸ Večer pak řekl pán vinice šafáři svému: Zavolej dělníků a zaplať jim, počna od posledních až do prvních. ⁹ A přišedše ti, kteříž byli při jedenácté hodině najati, vzali jeden každý po penízi. ¹⁰ Přišedše pak první, domnívali se, že by více měli vzíti; ale vzali i oni jeden každý po penízi. ¹¹ A vzavše, reptali proti hospodáři, řkouce: ¹² Tito poslední jednu hodinu toliko dělali, a rovné jsi je nám učinil, kteříž jsme nesli břímě dne i horko. ¹³ On pak odpovídaje jednomu z nich, řekl: Příteli, nečiním tobě křivdy; však jsi z peníze denního smluvil se mnou. ¹⁴ Vezmiž, což tvého jest, a jdi předce. Já pak chci tomuto poslednímu dáti jako i tobě. ¹⁵ Zdaliž mi nesluší v mém učiniti, což chci? Čili oko tvé nešlechetné jest, že já dobrý jsem? ¹⁶ Takť budou poslední první, a první poslední; nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.

⁵¹ Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu.

²⁸ A požehnal jim Bůh, a řekl jim Bůh: Ploďtež se a rozmnožujte se, a naplňte zemi, a podmaňte ji, a panujte nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad všelikým živočichem hýbajícím se na zemi.

⁵ Žalmy zpívejte Hospodinu svatí jeho, a oslavujte památku svatosti jeho.

¹ Trubte trubou na Sionu, a křičte na hoře svaté mé, nechť se třesou všickni obyvatelé této země, nebo přichází den Hospodinův, nebo blízký jest,

¹ A vyšed Ježíš, bral se z chrámu; i přistoupili učedlníci jeho, aby ukázali jemu stavení chrámové. ² Ježíš pak řekl jim: Vidíte-liž tyto všecky věci? Amen pravím vám: Nebude zůstaven tuto kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen. ³ A když se posadil na hoře Olivetské, přistoupili k němu učedlníci jeho soukromí, řkouce: Pověz nám, kdy to bude, a která znamení budou příchodu tvého a skonání světa? ⁴ I odpověděv Ježíš, řekl jim: Vizte, aby vás žádný nesvedl. ⁵ Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Jáť jsem Kristus, a svedouť mnohé. ⁶ Budete slyšeti zajisté boje a pověsti bojů. Hleďtež, abyste se nekormoutili; nebo musí to všecko býti; ale ne ihned bude konec. ⁷ Nebo povstane národ proti národu a království proti království, a budou morové a hladové a zemětřesení po místech. ⁸ Ale tyto všecky věci jsou počátkové bolestí. ⁹ A tehdy vy budete souženi, a budou vás mordovati, a budete v nenávisti u všech národů pro jméno mé. ¹⁰ A tehdyť se zhorší mnozí a vespolek se budou zrazovati a nenáviděti. ¹¹ A mnozí falešní proroci povstanou, a svedou mnohé. ¹² A že rozmnožena bude nepravost, ustydneť láska mnohých. ¹³ Ale kdož by setrval až do konce, tenť spasen bude. ¹⁴ A budeť kázáno toto evangelium království po všem světě, na svědectví všem národům, a tehdážť přijde skonání. ¹⁵ Protož když uzříte ohavnost zpuštění, předpověděnou od Daniele proroka, ana stojí na místě svatém, (kdo čte, rozuměj,) ¹⁶ Tehdáž ti, kteříž by byli v Judstvu, nechť utekou k horám. ¹⁷ A kdo na střeše, nesstupuj dolů, aby něco vzal z domu svého. ¹⁸ A kdo na poli, nevracuj se zase, aby vzal roucha svá. ¹⁹ Běda pak těhotným a těm, kteréž kojí, v těch dnech. ²⁰ Protož modlte se, aby utíkání vaše nebylo v zimě anebo v svátek. ²¹ Nebo bude tehdáž soužení veliké, jakéž nebylo od počátku světa až dosavad, aniž kdy potom bude. ²² A byť nebyli ukráceni dnové ti, nebyl by spasen nižádný člověk. Ale pro vyvolené ukráceni budou dnové ti. ²³ Tehdy řekl-li by vám kdo: Aj, tutoť jest Kristus, anebo tamto, nevěřte. ²⁴ Nebo povstanou falešní Kristové a falešní proroci, a činiti budou divy veliké a zázraky, tak aby v blud uvedli, (by možné bylo,) také i vyvolené. ²⁵ Aj, předpověděl jsem vám. ²⁶ Protož řeknou-liť vám: Aj, na poušti jest, nevycházejte. Aj, v skrýších, nevěřte. ²⁷ Neb jakož blesk vychází od východu slunce, a ukazuje se až na západ, takť bude i příchod Syna člověka. ²⁸ Neboť kdežkoli bude tělo, tuť se sletí i orlice. ²⁹ A hned po soužení, kteréž bude těch dnů, slunce se zatmí a měsíc nedá světla svého a hvězdy budou padati s nebe a moci nebeské budou se pohybovati. ³⁰ A tehdyť se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tuť budou kvíliti všecka pokolení země, a uzříť Syna člověka přicházejícího na oblacích nebeských s mocí a slavou velikou. ³¹ Kterýž pošle anděly své s hlasem velikým trouby, a shromáždíť vyvolené jeho ode čtyř větrů, od končin nebes až do končin jejich. ³² Od stromu pak fíkového naučte se podobenství: Když již ratolest jeho odmladne a listí se pučí, porozumíváte, že blízko jest léto. ³³ Takéž i vy, když uzřeli byste toto všecko, vězte, žeť blízko jest a ve dveřích království Boží. ³⁴ Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se tyto všecky věci stanou. ³⁵ Nebe a země pominou, ale slova má nepominou. ³⁶ O tom pak dni a hodině té nižádný neví, ani andělé nebeští, jediné sám Otec můj. ³⁷ Ale jakož bylo za dnů Noé, takť bude i příchod Syna člověka. ³⁸ Nebo jakož jsou za dnů těch před potopou žrali a pili, ženili se a vdávaly se, až do toho dne, když Noé všel do korábu, ³⁹ A nezvěděli, až přišla potopa, a zachvátila všecky, takť bude i příští Syna člověka. ⁴⁰ Tehdyť dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý zanechán. ⁴¹ Dvě budou ve mlýně při žernovu; jedna bude vzata, a druhá zanechána. ⁴² Bdětež tedy, poněvadž nevíte, v kterou hodinu Pán váš přijíti má. ⁴³ Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v které by bdění zloděj měl přijíti, bděl by zajisté, a nedalť by podkopati domu svého. ⁴⁴ Protož i vy buďte hotovi; nebo v tu hodinu, v kterouž se nenadějete, Syn člověka přijde. ⁴⁵ Kdoť tedy jest služebník věrný a opatrný, kteréhož ustanovil pán jeho nad čeledí svou, aby jim dával pokrm v čas? ⁴⁶ Blahoslavený služebník ten, kteréhož, přijda pán jeho, nalezl by, an tak činí. ⁴⁷ Amen pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej. ⁴⁸ Jestliže by pak řekl zlý služebník ten v srdci svém: Prodlévá pán můj přijíti, ⁴⁹ I počal by bíti spoluslužebníky, jísti a píti s opilci, ⁵⁰ Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, v kterouž neví. ⁵¹ I oddělíť jej, a díl jeho položí s pokrytci. Tamť bude pláč a škřipení zubů.

²⁶ A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.

²³ Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu.

²⁹ Stalo se pak o půlnoci, pobil Hospodin všecko prvorozené v zemi Egyptské, od prvorozeného Faraonova, kterýž seděti měl na stolici jeho, až do prvorozeného vězně, kterýž byl v žaláři, i všecko prvorozené hovad.

¹³ Bdětež tedy; neb nevíte dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde.

³ Pomniž tedy, co jsi přijal a slyšel, a ostříhej toho, a čiň pokání. Pakli bdíti nebudeš, přijduť na tě jako zloděj, a nezvíš, v kterou hodinu na tě přijdu.

⁷ Tedy první den po sobotě, když se učedlníci sešli k lámání chleba, Pavel mluvil k nim, maje nazejtří jíti pryč, i prodlil řečí až do půlnoci.

¹ Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti Ženichovi. ² Pět pak z nich bylo opatrných, a pět bláznivých. ³ Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje. ⁴ Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými. ⁵ A když prodléval Ženich, zdřímaly se všecky a zesnuly. ⁶ O půlnoci pak stal se křik: Aj, Ženich jde, vyjděte proti němu. ⁷ Tedy vstaly všecky panny ty, a ozdobily lampy své. ⁸ Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje vašeho, nebo lampy naše hasnou. ⁹ I odpověděly opatrné, řkouce: Bojíme se, že by se snad ani nám i vám nedostalo, jděte raději k prodavačům a kupte sobě. ¹⁰ A když odešly kupovati, přišel Ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu, i zavříny jsou dveře. ¹¹ Potom pak přišly i ty druhé panny, řkouce: Pane, pane, otevři nám. ¹² A on odpověděv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás. ¹³ Bdětež tedy; neb nevíte dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde. ¹⁴ Neb tak se díti bude, jako když člověk jeden, jda na cestu, povolal služebníků svých a poručil jim statek svůj. ¹⁵ I dal jednomu pět hřiven, jinému pak dvě, a jinému jednu, každému podle možnosti jeho, i odšel hned. ¹⁶ Odšed pak ten, kterýž vzal pět hřiven, těžel jimi, i vydělal jiných pět hřiven. ¹⁷ Též i ten, kterýž vzal dvě, získal jiné dvě. ¹⁸ Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, zakopal ji v zemi, a skryl peníze pána svého. ¹⁹ Po mnohém pak času přišel pán služebníků těch, i činil počet s nimi. ²⁰ A přistoupiv ten, kterýž byl pět hřiven vzal, podal jiných pěti hřiven, řka: Pane, pět hřiven dal jsi mi, aj, jiných pět hřiven získal jsem jimi. ²¹ I řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého. ²² Přistoupiv pak ten, kterýž byl dvě hřivně vzal, dí: Pane, dvě hřivně jsi mi dal, aj, jiné dvě jimi získal jsem. ²³ Řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého. ²⁴ Přistoupiv pak i ten, kterýž vzal jednu hřivnu, řekl: Pane, věděl jsem, že jsi ty člověk přísný, žna, kde jsi nerozsíval, a sbíraje, kde jsi nerozsypal, ²⁵ I boje se, odšel jsem a skryl hřivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což tvého jest. ²⁶ A odpovídaje pán jeho, řekl mu: Služebníče zlý a lenivý, věděl jsi, že žnu, kdež jsem nerozsíval, a sbírám, kdež jsem nerozsypal, ²⁷ Protož měl jsi ty peníze mé dáti penězoměncům, a já přijda, vzal byl bych, což jest mého, s požitkem. ²⁸ Nu vezmětež od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven. ²⁹ (Nebo každému majícímu bude dáno, a budeť hojně míti, od nemajícího pak i to, což má, budeť odjato.) ³⁰ A toho neužitečného služebníka uvrztež do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů. ³¹ A když přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své, ³² A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů. ³³ A postavíť ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici. ³⁴ Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Pojďte požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa. ³⁵ Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem býval, a přijali jste mne; ³⁶ Nah jsem byl, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně. ³⁷ Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme tebe, žíznivého, a dávaliť jsme nápoj? ³⁸ Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme tebe, anebo nahého, a přioděli jsme tebe? ³⁹ Aneb kdy jsme tě viděli nemocného, aneb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě? ⁴⁰ A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili. ⁴¹ Potom dí i těm, kteříž na levici budou: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho. ⁴² Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti; ⁴³ Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři jsem byl, a nenavštívili jste mne. ⁴⁴ Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, aneb hostě, nebo nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě? ⁴⁵ Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Čehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, mně jste nečinili. ⁴⁶ I půjdou tito do trápení věčného, ale spravedliví do života věčného.

²⁵ O půlnoci pak Pavel a Sílas modléce se, zpívali písničky o Bohu, takže je slyšeli i jiní vězňové.