Bible verses about "inheritance" | BKR

¹⁵ Měl-li by kdo dvě ženy, jednu v milosti a druhou v nenávisti, a zplodily by mu syny, milá i nemilá, a byl-li by syn prvorozený nemilé: ¹⁶ Tedy když dědice ustavovati bude nad tím, což by měl, nebude moci dáti práva prvorozenství synu milé před synem prvorozeným nemilé, ¹⁷ Ale prvorozeného syna nemilé při prvorozenství zůstaví, a dá jemu dva díly ze všeho, což by měl; nebo on jest počátek síly jeho, jeho jest právo prvorozenství.

¹³ I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví. ¹⁴ A on řekl jemu: Člověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi? ¹⁵ I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží. ¹⁶ Pověděl jim také i podobenství, řka: Člověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo. ¹⁷ I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své? ¹⁸ I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá. ¹⁹ A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli. ²⁰ I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude? ²¹ Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý.

²⁵ Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se. ²⁶ I povolav jednoho z služebníků svých, otázal se ho, co by to bylo. ²⁷ A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal. ²⁸ I rozhněval se on, a nechtěl tam vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho. ²⁹ A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázání tvého nepřestoupil, avšak nikdy jsi mi nedal ani kozelce, abych také s přáteli svými vesel pobyl. ³⁰ Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu tele tučné. ³¹ A on řekl mu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.

¹⁷ A jestliže synové, tedy i dědicové, dědicové zajisté Boží, spolu pak dědicové Kristovi, však tak, jestliže spolu s ním trpíme, abychom spolu i oslaveni byli.

⁷ Abychom, ospravedlněni jsouce milostí jeho, byli dědicové v naději života věčného.

¹⁸ A tak osvícené oči mysli vaší, abyste věděli, která by byla naděje povolání jeho a jaké bohatství slávy dědictví jeho v svatých,

¹⁹ Zjevníť jsou pak skutkové těla, jenž jsou: Cizoložstvo, smilstvo, nečistota, chlipnost, ²⁰ Modloslužba, čarování, nepřátelství, svárové, nenávisti, hněvové, dráždění, různice, sekty, ²¹ Závisti, vraždy, opilství, hodování, a těm podobné věci. Kteréžto kdožkoli činí, toť vám předpovídám, jakož jsem i prve pravil, že království Božího dědicové nebudou.

²⁹ Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.

³² A již nyní, bratří, poroučím vás Bohu a slovu milosti jeho, kterýžto mocen jest vzdělati vás, a dáti vám dědictví mezi všemi posvěcenými.

²¹ Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,

²³ A všecko, což byste koli činili, z té duše čiňte, jakožto Pánu, a ne lidem, ²⁴ Vědouce, že ode Pána vzíti máte odplatu věčného dědictví; nebo Pánu Kristu sloužíte.

¹¹ V něm, pravím, v kterémžto i k losu připuštěni jsme, předzřízeni byvše, podle předuložení toho, jenž všecko působí podle rady vůle své, ¹² Abychom tak byli k chvále slávy jeho my, kteříž jsme prve naději měli v Kristu. ¹³ V kterémžto i vy naději máte, slyševše slovo pravdy, totiž evangelium spasení vašeho, v němžto i uvěřivše, znamenáni jste Duchem zaslíbení Svatým, ¹⁴ Kterýž jest závdavek dědictví našeho, na vykoupení toho, což jím dobyto jest, k chvále slávy jeho.

²² Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.