Bible verses about "dinosaurs" | BKR

²⁶ Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.

²⁴ Řekl též Bůh: Vydej země duši živou, jednu každou podlé pokolení jejího, hovada a zeměplazy, i zvěř zemskou, podlé pokolení jejího. A stalo se tak. ²⁵ I učinil Bůh zvěř zemskou podlé pokolení jejího, též hovada vedlé pokolení jejich, i všeliký zeměplaz podlé pokolení jeho. A viděl Bůh, že bylo dobré. ²⁶ Řekl opět Bůh: Učiňme člověka k obrazu našemu, podlé podobenství našeho, a ať panují nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad hovady, a nade vší zemí, i nad všelikým zeměplazem hýbajícím se na zemi. ²⁷ I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu stvořil je. ²⁸ A požehnal jim Bůh, a řekl jim Bůh: Ploďtež se a rozmnožujte se, a naplňte zemi, a podmaňte ji, a panujte nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad všelikým živočichem hýbajícím se na zemi. ²⁹ Řekl ještě Bůh: Aj, dal jsem vám všelikou bylinu, vydávající símě, kteráž jest na tváři vší země, a všeliké stromoví, (na němž jest ovoce stromu), nesoucí símě; to bude vám za pokrm. ³⁰ Všechněm pak živočichům zemským, i všemu ptactvu nebeskému, a všemu tomu, což se hýbe na zemi, v čemž jest duše živá, všelikou bylinu zelenou dal jsem ku pokrmu. I stalo se tak. ³¹ A viděl Bůh vše, což učinil, a aj, bylo velmi dobré. I byl večer a bylo jitro, den šestý.

¹⁵ Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.

¹ Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou? ² Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest. ³ Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho. ⁴ Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí? ⁵ Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza. ⁶ Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze. ⁷ Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně. ⁸ Jedna druhé se přídrží, a nedělí se. ⁹ Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání. ¹⁰ Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují. ¹¹ Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce. ¹² Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází. ¹³ V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost. ¹⁴ Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje. ¹⁵ Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu. ¹⁶ Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují. ¹⁷ Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř. ¹⁸ Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé. ¹⁹ Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové. ²⁰ Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím. ²¹ Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě. ²² Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři. ²³ Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny. ²⁴ Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu. ²⁵ Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami. ^{26 27 28 29 30 31 32 33 34}

¹ V ten den navštíví Hospodin mečem svým přísným, velikým a mocným Leviatana, hada dlouhého, a Leviatana, hada stočilého, a zabije draka, kterýž jest v moři.

¹⁵ Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam. ¹⁶ V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem. ¹⁷ Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej. ¹⁸ Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá. ¹⁹ Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho? ²⁰ Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho? ²¹ Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho? ²² Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně? ²³ Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného? ²⁴ Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým? [ (Job 40:25) Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce? ] [ (Job 40:26) Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho? ] [ (Job 40:27) Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji. ] [ (Job 40:28) Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen? ]