Bible verses about "dependence" | BKR

²¹ Nebo nikdy z lidské vůle nepošlo proroctví, ale Duchem svatým puzeni jsouce, mluvili svatí Boží lidé.

⁵⁰ Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť. ⁵¹ Jáť jsem ten chléb živý, jenž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa. ⁵² Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může dáti nám tělo své jísti? ⁵³ I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě. ⁵⁴ Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den. ⁵⁵ Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj. ⁵⁶ Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm. ⁵⁷ Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne. ⁵⁸ Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky. ⁵⁹ Toto mluvil Ježíš v škole, uče v Kafarnaum. ⁶⁰ Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest toto řeč. Kdo ji může slyšeti? ⁶¹ Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží? ⁶² Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prve byl? ⁶³ Duch jest, jenž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch a život jsou. ⁶⁴ Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi. ⁶⁵ I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by dáno bylo od Otce mého. ⁶⁶ A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více. ⁶⁷ Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdali i vy chcete odjíti? ⁶⁸ I odpověděl jemu Šimon Petr: Pane, k komu půjdeme? A ty slova věčného života máš. ⁶⁹ A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého. ⁷⁰ Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest. ⁷¹ A to řekl o Jidášovi synu Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.

⁸ Nechcemeť zajisté, abyste nevěděli, bratří, o soužení našem, kteréž jsme měli v Azii, že jsme nad míru přetíženi byli a nad možnost, tak že jsme již o životu svém byli pochybili. ⁹ Nýbrž sami v sobě již jsme byli tak usoudili, že nebylo lze než umříti, abychom nedoufali sami v sobě, ale v Bohu, jenž i mrtvé křísí.

⁴⁷ Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný. ⁴⁸ Jáť jsem ten chléb života. ⁴⁹ Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli. ⁵⁰ Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdožť by koli jej jedl, neumřeť.

³ A vytáhl mne z čisterny hlučící, i z bláta bahnivého, a postavil na skále nohy mé, a kroky mé utvrdil. ⁴ A tak vložil v ústa má píseň novou, chválu Bohu našemu, což když uhlédají mnozí, i báti se, i doufání skládati budou v Hospodinu.

⁹ O lásce pak bratrské neníť potřebí psáti vám; nebo jste vy již tomu od Boha naučeni, abyste milovali jedni druhé. ¹⁰ A jistě činíte to ke všechněm bratřím ve vší Macedonii. Napomínámeť pak vás, bratří, abyste se v tom ještě více rozhojnili, ¹¹ A snažili se pokojni býti a hleděti toho, což komu náleží, a pracovati rukama svýma vlastníma, jakož jsme přikázali vám, ¹² Tak abyste slušně chodili před těmi, kteříž jsou vně, a v ničemž abyste neměli nedostatku.

⁵ Já jsem vinný kmen a vy ratolesti. Kdo zůstává ve mně, a já v něm, ten nese ovoce mnohé; nebo beze mne nic nemůžete učiniti.