Bible verses about "being lost" | BKR

Mark 16:16

16 Kdož uvěří a pokřtí se, spasen bude; kdož pak neuvěří, budeť zatracen.

Acts 2:38

38 Tedy Petr řekl k nim: Pokání čiňte, a pokřti se jeden každý z vás ve jménu Ježíše Krista na odpuštění hříchů a přijmete dar Ducha svatého.

John 14:26

26 Utěšitel pak, ten Duch svatý, kteréhož pošle Otec ve jménu mém, onť vás naučí všemu a připomeneť vám všecko, což jsem koli mluvil vám.

2 Timothy 2:15

15 Pilně se snažuj vydati sebe Bohu milého dělníka, za nějž by se nebylo proč styděti, a kterýž by právě slovo pravdy rozděloval.

James 2:18

18 Ale dí někdo: Ty víru máš, a já mám skutky. Ukažiž ty mi víru svou z skutků svých, a jáť tobě ukáži víru svou z skutků svých.

Psalms 28:6

6 Požehnaný Hospodin, nebo vyslyšel hlas pokorných modliteb mých.

Luke 15:1-32

1 Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci, aby ho slyšeli. 2 I reptali farizeové a zákoníci, řkouce: Tento hříšníky přijímá a jí s nimi. 3 I pověděl jim podobenství toto, řka: 4 Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji? 5 A nalezna, jistě by ji vložil na ramena svá s radostí. 6 A přijda domů, svolal by přátely a sousedy, řka jim: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula. 7 Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší, nežli nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání. 8 Aneb žena některá mající grošů deset, ztratila-li by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne? 9 A když nalezne, svolá přítelkyně a sousedy, řkuci: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezla groš, kterýž jsem byla ztratila. 10 Takť pravím vám, že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím. 11 Řekl také Ježíš: Člověk jeden měl dva syny. 12 Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek. 13 A po nemnohých dnech, shromáždiv sobě všecko mladší syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, živ jsa prostopášně. 14 A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti. 15 I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal do vsi své, aby pásl vepře. 16 I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, a žádný nedával jemu. 17 On pak přišed sám k sobě, řekl: Aj, jak mnozí čeledínové u otce mého hojnost mají chleba, a já tuto hladem mru! 18 Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, 19 A již více nejsem hoden slouti syn tvůj. Ale učiň mne jako jednoho z čeledínů svých. 20 I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím hnut jsa, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho. 21 I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, a jižť nejsem hoden slouti syn tvůj. 22 I řekl otec služebníkům svým: Přineste roucho to první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy. 23 A přivedouce tele tučné, zabijte, a hodujíce, buďme veseli. 24 Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti. 25 Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se. 26 I povolav jednoho z služebníků svých, otázal se ho, co by to bylo. 27 A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal. 28 I rozhněval se on, a nechtěl tam vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho. 29 A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázání tvého nepřestoupil, avšak nikdy jsi mi nedal ani kozelce, abych také s přáteli svými vesel pobyl. 30 Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu tele tučné. 31 A on řekl mu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé. 32 Ale hodovati a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest.

Romans 6:1-23

1 Což tedy díme? Snad zůstaneme v hříchu, aby se milost rozhojnila? 2 Nikoli. Kteříž jsme zemřeli hříchu, kterakž ještě živi budeme v něm? 3 Zdaliž nevíte, že kteřížkoli pokřtěni jsme v Krista Ježíše, v smrt jeho pokřtěni jsme? 4 Pohřbeni jsme tedy s ním skrze křest v smrt, abychom, jakož z mrtvých vstal Kristus k slávě Otce, tak i my v novotě života chodili. 5 Nebo poněvadž jsme v něj vštípeni připodobněním smrti jeho, tedy i vzkříšením jemu připodobněni budeme, 6 To vědouce, že starý člověk náš s ním spolu ukřižován jest, aby bylo umrtveno tělo hřícha, abychom již potom nesloužili hříchu. 7 Nebo kdožť umřel, ospravedlněn jest od hříchu. 8 Jestližeť jsme pak zemřeli s Kristem, věřímeť, že spolu s ním také živi budeme, 9 Vědouce, že Kristus vstav z mrtvých, již více neumírá, smrt nad ním již více nepanuje. 10 Nebo že jest umřel, hříchu umřel jednou; že pak jest živ, živ jest Bohu. 11 Tak i vy za to mějte, že jste zemřeli zajisté hříchu, ale živi jste Bohu v Kristu Ježíši, Pánu našem. 12 Nepanujž tedy hřích v smrtelném těle vašem, tak abyste povolovali jemu v žádostech jeho. 13 Aniž vydávejte údů svých za odění nepravosti kterémukoli hříchu, ale vydávejte se k sloužení Bohu, jakožto vstavše z mrtvých a jsouce živi, a údy své vydávejte za odění spravedlnosti Bohu. 14 Nebo hřích nebude panovati nad vámi; nejste zajisté pod Zákonem, ale pod milostí. 15 Což tedy? Hřešiti budeme, když nejsme pod Zákonem, ale pod milostí? Nikoli. 16 Zdaliž nevíte, že komuž se vydáváte za služebníky ku poslušenství, toho jste služebníci, kohož posloucháte, buďto hříchu k smrti, buďto poslušenství k spravedlnosti? 17 Ale díka Bohu, že byvše služebníci hřícha, uposlechli jste z srdce způsobu učení toho, v kteréž uvedeni jste. 18 Vysvobozeni jsouce pak od hříchu, učiněni jste služebníci spravedlnosti. 19 Po lidsku pravím, pro mdlobu těla vašeho: Jakž jste vydávali údy vaše v službu nečistotě a nepravosti k tomu, abyste činili nepravost, tak již nyní vydávejte údy vaše v službu spravedlnosti ku posvěcení. 20 Nebo když jste byli služebníci hřícha, cizí jste byli od spravedlnosti. 21 Jaký jste pak užitek měli tehdáž toho, začež se nyní stydíte? Konec zajisté těch věcí jest smrt. 22 Nyní pak vysvobozeni jsouce od hříchu a podmaněni v službu Bohu, máte užitek váš ku posvěcení, cíl pak život věčný. 23 Nebo odplata za hřích jest smrt, ale milost Boží jest život věčný v Kristu Ježíši, Pánu našem.

2 Timothy 4:17

17 Pán pak byl se mnou a posilnil mne, aby skrze mne utvrzeno bylo kázání o Kristu, a aby je slyšeli všickni národové. I vytržen jsem byl z úst lva.

Ephesians 2:8-9

8 Nebo milostí spaseni jste skrze víru, a to ne sami z sebe: darť jest to Boží, 9 Ne z skutků, aby se někdo nechlubil.

Hebrews 11:6

6 Bez víry pak nemožné jest líbiti se Bohu; nebo přistupující k Bohu věřiti musí, že jest Bůh, a těm, kteříž ho hledají, že odplatu dává.

1 Peter 5:8

8 Střízliví buďte, bděte; nebo protivník váš ďábel jako lev řvoucí obchází, hledaje, koho by sežral.

Psalms 91:11

11 Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých.

Topical data is from OpenBible.info, retrieved November 11, 2013, and licensed under a Creative Commons Attribution License.