Mark 4:3 Cross References - BKR

³ Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.

¹ Nyní tedy, ó Izraeli, slyš ustanovení a soudy, kteréž já učím vás činiti, abyste živi byli, a vejdouce, dědičně vládli zemí, kterouž Hospodin Bůh otců vašich vám dává.

¹¹ Lvíčátka nedostatek a hlad trpívají, ale ti, kteříž hledají Hospodina, nemívají nedostatku ve všem dobrém.

¹⁰ Dcery králů jsou mezi vzácnými tvými, přístojíť i manželka tobě po pravici v ryzím zlatě.

²⁴ Protož nyní, synové, slyšte mne, a pozorujte řečí úst mých.

³² A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.

⁶ Hned z jitra rozsívej símě své, a u večer nedávej odpočinutí ruce své; nebo ty nevíš, co jest lepšího, to-li či ono, čili obé jednostejně dobré jest.

²³ Nastavte uší, a slyšte hlas můj; pozorujte, a poslechněte řeči mé. ²⁴ Zdaliž každého dne oře oráč, aby sel, prohání brázdy, a vláčí rolí svou? ²⁵ Zdali když srovná svrchek její, nerozsívá viky, a nerozmítá kmínu a neseje pšenice přední a ječmene výborného, i špaldy v místě příhodném? ²⁶ Nebo učí jej rozšafnosti, Bůh jeho vyučuje jej.

³ Slyšte mne, dome Jákobův, a všickni ostatkové domu Izraelova, kteréž pěstuji hned od života, kteréž nosím hned od narození:

¹² Slyšte mne, vy urputného srdce, kteříž jste dalecí od spravedlnosti.

¹ Ej, všickni žízniví, poďte k vodám, i vy,kteříž nemáte žádných peněz. Poďte, kupujte a jezte, poďte, pravím, kupujte bez peněz a bez záplaty víno a mléko. ² Proč vynakládáte peníze ne za chléb, a práci svou za to, což nenasycuje? Poslechněte mne raději, a jezte to, což jest dobrého, a nechť se kochá v tuku duše vaše.

³ I mluvil jim mnoho v podobenstvích, řka: Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.

²⁴ Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské člověku, rozsívajícímu dobré semeno na poli svém.

²⁶ A když vzrostla bylina a užitek přinesla, tedy ukázal se i koukol.

⁹ I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.

¹⁴ Rozsevač, ten slovo rozsívá.

²³ Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.

²⁶ I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi. ²⁷ A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví. ²⁸ Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu. ²⁹ A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň.

¹⁴ I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte. ¹⁵ Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka.

⁵ Vyšel rozsevač, aby rozsíval símě své. A když on rozsíval, jedno padlo podle cesty, i pošlapáno jest, a ptáci nebeští szobali je. ⁶ A jiné padlo na skálu, a vzešlé uvadlo, nebo nemělo vláhy. ⁷ Jiné pak padlo mezi trní, a spolu vzrostlé trní udusilo je. ⁸ A jiné padlo v zemi dobrou, a když vzešlo, učinilo užitek stý. To pověděv, volal: Kdo má uši k slyšení, slyš.

³⁵ Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí vašich, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni. ³⁶ Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, spolu se radoval, i kdo žne. ³⁷ Nebo i v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, jenž rozsívá, a jiný, kterýž žne. ³⁸ Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. Jiníť jsou pracovali, a vy jste v jejich práce vešli.

¹⁴ A stoje Petr s jedenácti, pozdvihl hlasu svého a promluvil k nim: Muži Židé a všickni, kteříž bydlíte v Jeruzalémě, toto vám známo buď, a ušima pozorujte slov mých.

⁶ Jáť jsem štípil, Apollo zaléval, ale Bůh dal zrůst. ⁷ A protož ani ten, kdož štěpuje, nic není, ani ten, jenž zalévá, ale ten, kterýž zrůst dává, Bůh. ⁸ Ten pak, kdož štěpuje, a ten, kdož zalévá, jedno jsou, avšak jeden každý vlastní odplatu vezme podle své práce. ⁹ Božíť jsme zajisté pomocníci, Boží rolí, Boží vzdělání jste.

¹ Protož musímeť my tím snažněji šetřiti toho, což jsme slýchali, aby nám to nevymizelo. ² Nebo poněvadž skrze anděly mluvené slovo bylo pevné, a každé přestoupení a neposlušenství vzalo spravedlivou odměnu pomsty, ³ Kterakž my utečeme, takového zanedbávajíce spasení? Kteréžto nejprvé začalo vypravováno býti skrze samého Pána, od těch pak, kteříž Pána slýchali, nám utvrzeno jest.

⁵ Slyšte, bratří moji milí, zdaliž Bůh nevyvolil chudých na tomto světě, aby bohatí byli u víře a dědicové království, kteréž zaslíbil těm, jenž jej milují?

⁷ Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Tomu, kdož zvítězí, dám jísti z dřeva života, kteréž jest uprostřed ráje Božího.

¹¹ Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím: Kdo zvítězí, nebude uražen od smrti druhé.

²⁹ Kdo má uši, slyš, co Duch praví církvím.