Job 22:5 Cross References - BKR

⁵ Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.

⁷ Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou? ⁸ Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali. ⁹ Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají. ¹⁰ Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají. ¹¹ Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.

⁶ Aťby oznámil tajemství moudrosti, že dvakrát většího trestání zasloužil jsi. A věz, že se Bůh zapomněl na tebe pro nepravost tvou.

¹⁴ Byla-li by nepravost v ruce tvé, vzdal ji od sebe, aniž dopouštěj bydliti v staních svých nešlechetnosti:

⁵ Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých. ⁶ Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.

³¹ Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho. ³² Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati. ³³ Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva. ³⁴ Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.

²⁷ Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.

³ Ano i na ty tři z přátel jeho roznítil se hněv jeho, proto že nenalézajíce odpovědi, však potupovali Joba.

¹² Služebník tvůj zajisté jimi osvěcován bývá, a kdož jich ostříhá, užitek hojný má.

¹² Ty pak, Hospodine, nevzdaluj slitování svých ode mne; milosrdenství tvé a pravda tvá vždycky ať mne ostříhají.