Exodus 20:12 Cross References - BKR

¹² Cti otce svého i matku svou, ať se prodlejí dnové tvoji na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.

¹⁵ Kdo by otce svého neb matku svou bil, smrtí ať umře.

¹⁷ I ten, kdož by zlořečil otci svému neb mateři své, smrtí ať umře.

³ Jeden každý matky své a otce svého báti se budete. A sobot mých ostříhejte, nebo já jsem Hospodin Bůh váš.

³² Před člověkem šedivým povstaň, a cti osobu starého, a boj se Boha svého, nebo já jsem Hospodin.

²⁶ Osvědčuji proti vám dnes před nebem i zemí, že hrozně a rychle vyhlazeni budete z země, do kteréž půjdete přes Jordán, abyste vládli jí. Nedlouho bydliti budete v ní, ale do konce vyhlazeni budete.

⁴⁰ Protož ostříhej po všecky dny ustanovení a přikázaní jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, aby dobře bylo tobě i synům tvým po tobě, a abys prodlil dnů v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.

¹⁶ Cti otce svého i matku svou, jakož přikázal tobě Hospodin Bůh tvůj, aby se prodleli dnové tvoji, a aby tobě dobře bylo na zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.

¹⁵ Váhu celou a spravedlivou míti budeš, též míru celou a spravedlivou budeš míti, aby se prodlili dnové tvoji v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dává tobě.

⁴⁷ Nebo není daremné slovo, abyste jím pohrdnouti měli, ale jest život váš; a v slovu tom prodlíte dnů svých na zemi, kterouž abyste dědičně obdrželi, půjdete přes Jordán.

¹⁹ Protož vešla Betsabé k králi Šalomounovi, aby mluvila s ním o Adoniáše. I povstal král proti ní, a pokloniv se jí, posadil se na stolici své; rozkázal také postaviti stolici matce své. I posadila se po pravici jeho,

¹² To vida Elizeus, volal: Otče můj, otče můj! Vozové Izraelští i jezdci jeho! A neviděl ho více. Potom uchopiv roucho své, roztrhl je na dva kusy.

⁸ Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své. ⁹ Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.

¹⁶ Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.

⁵ Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.

²⁰ Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.

²² Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará. ²³ Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti. ²⁴ Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho. ²⁵ Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.

²⁴ Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.

¹¹ Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.

¹⁷ Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.

⁶ Syn ctí otce, a služebník pána svého. Protož jestližeť jsem já otec, kdež jest čest má? A jestliže jsem pán, kde jest bázeň má? Vám to mluví Hospodin zástupů, ó kněží, kteříž sobě zlehčujete jméno mé. A však říkáte: V čem zlehčujeme jméno tvé?

⁴ Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře. ⁵ Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar ode mne obětovaný, tobě prospěje, by pak i neuctil otce svého neb mateře své, bez viny bude. ⁶ A takž zrušili jste přikázání Boží pro své ustanovení.

¹⁹ Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.

¹⁰ Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci nebo mateři, ať smrtí umře.

¹⁹ Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.

²⁰ Však umíš přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví, cti otce svého i matku svou.

²¹ Poddáni jsouce jedni druhým v bázni Boží.

¹ Dítky poslouchejte rodičů svých v Pánu; neboť jest to spravedlivé. ² Cti otce svého i matku, (toť jest přikázaní první s zaslíbením,) ³ Aby dobře bylo tobě a abys byl dlouhověký na zemi.

²⁰ Dítky poslouchejte rodičů ve všem; nebo to jest dobře libé Pánu.