Bible verses about "veil" | BKR

⁷ A zkazí na hoře této zastření, kteréž zastírá všecky lidi, a přikrytí, jímž přikryti jsou všickni národové.

¹⁹ Majíce tedy, bratří, plnou svobodu k vjíti do svatyně skrze krev Ježíšovu,

¹ Následovníci moji buďte, jako i já Kristův. ² Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám ustanovení, tak je zachováváte. ³ Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh. ⁴ Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou. ⁵ Každá pak žena, modleci se anebo prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila. ⁶ Nebo nezavíjí-liť žena hlavy své, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí. ⁷ Mužť nemá zavíjeti hlavy své, obraz a sláva Boží jsa, ale žena sláva mužova jest. ⁸ Nebo není muž z ženy, ale žena z muže. ⁹ Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže. ¹⁰ Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly. ¹¹ Avšak ani muž bez ženy, ani žena bez muže, v Pánu. ¹² Nebo jakož žena jest z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha. ¹³ Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě s nepřikrytou hlavou modliti Bohu. ¹⁴ Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy? ¹⁵ Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dány jsou jí. ¹⁶ Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží. ¹⁷ Toto pak předkládaje, nechválím toho, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte. ¹⁸ Nejprve zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím. ¹⁹ Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě zbožní zjeveni byli mezi vámi. ²⁰ A tak když se scházíte vespolek, jižť to není večeři Páně jísti, ²¹ Poněvadž jeden každý nejprv večeři svou přijímá v jedení, a tu někdo lační, a jiný se přepil. ²² A což pak domů nemáte k jedení a ku pití? Čili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají hojnosti pokrmů? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom jistě nechválím. ²³ Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb, ²⁴ A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku. ²⁵ Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku. ²⁶ Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujte, dokavadž nepřijde. ²⁷ A protož kdokoli jedl by chléb tento a pil z kalicha Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně. ²⁸ Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí. ²⁹ Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně. ³⁰ Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí, ³¹ Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni. ³² Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli odsouzeni. ³³ A tak, bratří moji, když se scházíte k jedení, jedni na druhé čekávejte. ³⁴ Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.

³ Za druhou pak oponou byl stánek, kterýž sloul svatyně svatých,

⁴⁵ I zatmělo se slunce, a opona chrámová roztrhla se na poly.

⁵¹ A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo,

³⁸ A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů.

¹⁹ Kteroutož máme jako kotvu duše, i bezpečnou i pevnou, a vcházející až do vnitřku za oponu,

²⁰ Tou cestou novou a živou, kterouž nám způsobil skrze oponu, to jest tělo své,

³³ A dáš oponu na háky, a vneseš vnitř za oponu truhlu svědectví; a oddělovati vám bude ta opona svatyni od svatyně svatých.