Bible verses about "safety" | BKR

²¹ Tedy vyhlásil jsem tu půst u řeky Ahava, abychom se ponižovali před Bohem svým, a hledali od něho cesty přímé sobě a dítkám svým, i všemu jmění našemu.

¹² A ať se všickni v tě doufající radují, na věky ať plésají, když je zastírati budeš; ať se v tobě veselí, kteřížkoli milují jméno tvé. [ (Psalms 5:13) Nebo ty, Hospodine, požehnáš spravedlivému, a jako štítem přívětivostí svou vůkol zastřeš jej. ]

²³ Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.

¹⁶ Aj, já posílám vás jako ovce mezi vlky; protož buďte opatrní jako hadové, a sprostní jako holubice.

¹ Mdlého pak u víře přijímejte, ne k hádkám o nepotřebných otázkách. ² Nebo někdo věří, že může jísti všecko; jiný pak u víře mdlý jsa, jí zelinu. ³ Ten, kdož jí, nepokládej sobě za nic toho, kdož nejí; a kdo nejí, toho nesuď, kdož jí. Nebo Bůh přijal jej. ⁴ Ty kdo jsi, abys soudil cizího služebníka? Však Pánu svému stojí, anebo padá. Staneť pak; mocen jest zajisté Bůh utvrditi jej. ⁵ Nebo někdo rozsuzuje mezi dnem a dnem, a někdo soudí každý den jednostejný býti. Jeden každý v svém smyslu ujištěn buď. ⁶ Kdož dnů šetří, Pánu šetří; a kdo nešetří, Pánu nešetří. A kdo jí, Pánu jí, nebo děkuje Bohu; a kdož nejí, Pánu nejí, a děkuje Bohu. ⁷ Žádný zajisté z nás není sám sobě živ, a žádný sobě sám neumírá. ⁸ Nebo buďto že jsme živi, Pánu živi jsme; buďto že mřeme, Pánu mřeme. A tak buď že jsme živi, buď že umíráme, Páně jsme. ⁹ Na toť jest zajisté Kristus i umřel, i z mrtvých vstal, i ožil, aby nad živými i nad mrtvými panoval. ¹⁰ Ty pak proč odsuzuješ bratra svého? Anebo také ty proč za nic pokládáš bratra svého? Však všickni staneme před stolicí Kristovou. ¹¹ Psáno jest zajisté: Živť jsem já, praví Pán, žeť přede mnou bude klekati každé koleno, a každý jazyk vyznávati bude Boha. ¹² A takť jeden každý z nás sám za sebe počet vydávati bude Bohu. ¹³ Nesuďmež tedy více jedni druhých, ale toto raději rozsuzujte, jak byste nekladli úrazu nebo pohoršení bratru. ¹⁴ Vím a v tom ujištěn jsem v Pánu Ježíši, žeť nic nečistého není samo z sebe; než tomu, kdož tak soudí, že by nečisté bylo, jemuť nečisté jest. ¹⁵ Ale bývá-liť rmoucen bratr tvůj pro pokrm, již nechodíš podle lásky. Hlediž, abys k zahynutí nepřivedl pokrmem svým toho, za kteréhož Kristus umřel. ¹⁶ Nebudiž tedy v porouhání dáno dobré vaše. ¹⁷ Království zajisté Boží není pokrm a nápoj, ale spravedlnost a pokoj a radost v Duchu svatém. ¹⁸ Nebo kdož v tom slouží Kristu, milý jest Bohu a lidem příjemný. ¹⁹ Protož následujme toho, což by sloužilo ku pokoji a k vzdělání vespolek. ²⁰ Nekaziž pro pokrm díla Božího. Všecko zajisté čisté jest, ale zlé jest člověku, kterýž jí s pohoršením. ²¹ Dobré jest nejísti masa a nepíti vína, ani čehokoli toho, na čemž se uráží bratr tvůj, nebo horší, anebo zemdlívá. ²² Ty víru máš? Mějž ji sám u sebe před Bohem. Blahoslavený, kdož nesoudí sebe samého v tom, což oblibuje. ²³ Ale kdož pak rozpakuje se, kdyby jedl, odsouzen jest, nebo ne z víry jí. A cožkoli není z víry, hřích jest.

¹⁹ Bůh pak můj naplníť všelikou potřebu vaši podle bohatství svého slavně v Kristu Ježíši.

¹⁸ A vysvobodíť mne Pán od každého skutku zlého a zachová k království svému nebeskému, jemuž sláva na věky věků. Amen.

¹³ Všecko mohu v Kristu, kterýž mne posiluje.

¹² Ale blahoslavený muž, kterýž snáší pokušení, nebo když bude zkušen, vezme korunu života, kterouž zaslíbil Pán těm, jenž ho milují.

⁷ Hospodin jest síla má a štít můj, v němť jest složilo naději srdce mé, a dána mi pomoc; protož se veselí srdce mé, a písničkou svou oslavovati jej budu.

¹⁴ Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.

¹ Ten, kdož v skrýši Nejvyššího přebývá, v stínu Všemohoucího odpočívati bude. ² Dím Hospodinu: Útočiště mé a hrad můj, Bůh můj, v němž naději skládati budu. ³ Onť zajisté vysvobodí tě z osídla lovce, a od nejjedovatějšího nakažení morního. ⁴ Brky svými přikryje tě, a pod křídly jeho bezpečen budeš; místo štítu a pavézy budeš míti pravdu jeho. ⁵ Nebudeš se báti přístrachu nočního, ani střely létající ve dne. ⁶ Ani nakažení morního, vlekoucího se v mrákotě, ani povětří morního, v polední čas hubícího. ⁷ Padne jich po boku tvém tisíc, a deset tisíců po pravici tvé, ale k tobě se to nepřiblíží. ⁸ Očima toliko svýma to spatříš, a odplatě bezbožných se podíváš. ⁹ Poněvadž jsi Hospodina, kterýž útočiště mé jest, a Nejvyššího za svůj příbytek položil, ¹⁰ Nepřihodí se tobě nic zlého, aniž se přiblíží jaká rána k stánku tvému. ¹¹ Nebo andělům svým přikázal o tobě, aby tě ostříhali na všech cestách tvých. ¹² Na rukou ponesou tě, abys neurazil o kámen nohy své. ¹³ Po lvu a bazališku choditi budeš, a pošlapáš lvíče i draka. ¹⁴ Poněvadž mne, dí Bůh, zamiloval, vysvobodím jej, a vyvýším; nebo poznal jméno mé. ¹⁵ Vzývati mne bude, a vyslyším jej; já s ním budu v ssoužení, vytrhnu a oslavím jej. ¹⁶ Dlouhostí dnů jej nasytím, a ukáži jemu spasení své.

¹¹ Oblecte se v celé odění Boží, abyste mohli státi proti útokům ďábelským.

⁹ Zdaliž jsem nepřikázal tobě, řka: Posilni se a zmužile se měj, neboj se, ani lekej, nebo s tebou jest Hospodin Bůh tvůj, kamž se koli obrátíš.

⁸ I způsobíš radost v srdci mém větší, než oni mívají, když obilé a víno jejich se obrodí. [ (Psalms 4:9) Jáť u pokoji i lehnu i spáti budu; nebo ty, Hospodine, sám způsobíš mi bydlení bezpečné. ]